Míra nezaměstnanosti v Česku dosáhla v září 2,2 procenta. Meziročně se snížil o 0,5 procentního bodu, oproti srpnu pak o 0,3 bodu. Míra nezaměstnanosti mužů dosáhla 1,9 procenta, u žen 2,6 procenta, uvedl Český statistický úřad.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v Česku v září o 18 procent, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Uvedl to Český statistický úřad.
Český průmysl v srpnu zrychlil meziroční růst na 7,2 procenta z červencových revidovaných 0,9 procenta. Růst ovlivnilo hlavně snížení produkce v loňském srpnu. V meziměsíčním srovnání byla průmyslová produkce vyšší o 0,8 procenta. Stavební výroba v srpnu zmírnila meziroční pokles na 0,4 procenta. V červenci byla nižší o 2,7 procenta, předtím více než rok rostla, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Výhled do budoucna podle analytiků nevěští nic dobrého.
Meziroční pokles tržeb v maloobchodě v Česku se v srpnu dál prohloubil. Snížily se o 8,8 procenta po červencovém revidovaném poklesu o 7,9 procenta. Tržby obchodníků klesly čtvrtý měsíc v řadě a opět si pohoršily všechny typy prodejen s výjimkou lékáren. Vyplývá to z informací, které na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly tržby v maloobchodě nižší o 0,7 procenta.
Učitelé v regionálním školství pobírali po započtení všech příplatků a odměn v roce 2021 průměrnou hrubou měsíční mzdu téměř 47 tisíc korun. Je to meziročně o osm procent více. Pedagogové působící na základních a středních školách si loni v průměru vydělali téměř 50 tisíc měsíčně, průměrný plat učitelů v mateřských školách je o pětinu nižší, uvedl mluvčí Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jan Cieslar. Průměrná mzda v celém Česku ve druhém čtvrtletí stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40 086 korun.
Nákupní cena bytů v Česku se za deset let více než zdvojnásobila. Index cen bytových nemovitostí (HPI), který měří vývoj cen bytů a rodinných domů včetně cen souvisejících pozemků, měl ve druhém čtvrtletí letošního roku hodnotu 218,6. Proti stejnému období loňského roku byl o 23,1 procenta vyšší. Index roste nepřetržitě od konce roku 2013. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
Podle zveřejněných údajů statistického úřadu se důvěra v českou ekonomiku opět propadla. Rovněž se ukázalo, že srpnové zlepšení nálady spotřebitelů bylo jen chvilkovým záchvěvem, který pod tlakem inflace a nejistých vyhlídek rozhodně neznamená pozitivní obrat, komentuje statistiku Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Čtvrtka másla za 65 korun, kilo chleba za 37,50, vejce za 41,30 koruny. Průměrné ceny většiny základních potravin v uplynulém týdnu opět zvedly svá maxima, vyplývá z aktuálních dat Českého statistického úřadu. Mléko, eidam či vepřová pečeně naopak zaznamenaly mírný pokles, i tak jsou stále vysoko. Důvodem je přetrvávající inflace mající vliv na ceny od energií až po obaly či hnojiva.
Růst cen v průmyslu pokračoval také v srpnu, tempo zdražování ale oproti předchozímu měsíci zpomalilo. Zdá se, že výrobní inflace už zřejmě kulminovala, avšak ceny zůstaly výrazně nad předcovidovou úrovní.
Kdyby nebyla inflace, Češi by mohli slavit. Průměrná mzda dosáhla 40 086 korun. Jenže si za to koupí o deset procent méně než loni. Zasáhnout proti mzdové chudobě se budou snažit odbory.
Růst české ekonomiky ve druhém letošním čtvrtletí je lepší, než naznačoval předběžný odhad Českého statistického úřadu. Podle zpřesněných dat hrubý domácí produkt (HDP) ve srovnání s prvním čtvrtletím vzrostl o 0,5 procenta, meziročně si připsal 3,7 procenta. S ohledem na vysokou inflaci, přetrvávající problémy v zásobování a všeobecnou nejistotu vyvolanou válkou na Ukrajině jde podle analytiků o velmi solidní čísla.
