Růst české ekonomiky ve druhém letošním čtvrtletí je lepší, než naznačoval předběžný odhad Českého statistického úřadu. Podle zpřesněných dat hrubý domácí produkt (HDP) ve srovnání s prvním čtvrtletím vzrostl o 0,5 procenta, meziročně si připsal 3,7 procenta. S ohledem na vysokou inflaci, přetrvávající problémy v zásobování a všeobecnou nejistotu vyvolanou válkou na Ukrajině jde podle analytiků o velmi solidní čísla.
Tuzemská ekonomika podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí oproti tomu předchozímu vykázala mírný růst. Je to pozitivní výsledek, i když zatím jen předběžný. V každém případě české hospodářství výrazně zpomaluje. Ještě na začátku roku překvapilo mezikvartálním tempem 0,9 procenta, které se nyní přiblížilo nule (0,2 procenta).
V polovině července v Česku opět meziročně zdražily základní potraviny jako máslo, mléko, vejce, mouka či cukr. A to rapidně – oproti loňskému stejnému období činí nárůst cen u těchto potravin dvacet procent až tři čtvrtiny, jako třeba u mouky. Vyplývá to z šetření průměrných cen potravinářských výrobků Českého statistického úřadu. Důvodem zdražování jsou dopady ruské invaze na Ukrajině na potravinářský a energetický trh, přičemž růst se stále podle všeho ještě nezastavil.
Žádná pozitiva ani jistoty. Taky by se daly shrnout výsledky červencového průzkum důvěry v české ekonomice. Důvěra spotřebitelů se dokonce propadla na nejnižší hodnotu v historii zjišťování.
Inflace ve výrobě v červnu dosáhla nového maxima, avšak její růst už alespoň znatelně zpomaluje, jak ukazují nová data Českého statistického úřadu. Ceny v zemědělství si v meziměsíčním srovnání připsaly další 4,4 procenta, meziročně jsou už výše o téměř 43 procent. V průmyslu se zdražovalo oproti květnu o 1,4 procenta, meziročně jsou ceny průmyslových výrobců výše o 28,5 procenta. I ve stavebnictví ceny poskočily nahoru, meziměsíčně o procento. Výsledné meziroční navýšení ale nebylo ani 13procentní.
Inflace v červnu v Česku stoupla meziročně o 17,2 procenta, což bylo o 1,2 procentního bodu více než v květnu. Meziměsíčně inflace stoupla o 1,6 procenta. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení, hlavně cenami plynu a elektřiny, a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, uvedl Český statistický úřad. Meziroční nárůst inflace byl v červnu nejvyšší od prosince 1993. Zrychlila podvanácté za sebou.
Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí stoupla meziročně podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu o 4,9 procenta. Statistici už v květnu uvedli, že růst táhla převážně spotřeba domácností.
Spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 16 procent, což bylo o 1,8 procentního bodu více než v dubnu. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Inflace opět překonala očekávání ekonomů. Ti se shodují, že se tak schyluje k agresivnějšímu růstu sazeb ze strany ČNB.
Tržby v maloobchodě v dubnu meziročně stouply o 6,2 procenta, o měsíc dříve rostly podle revidovaných údajů o 5,7 procenta. K nárůstu tržeb pomohly zejména vyšší prodeje oděvů a obuvi. Proti loňskému dubnu si však polepšily prodejny všech druhů zboží, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly maloobchodní tržby o 0,1 procenta vyšší.
Průměrná mzda za první čtvrtletí letošního roku zvýšila o 7,2 procenta. Na první pohled vysoké číslo. Po započtení inflace ale měsíční výdělek ve srovnání se stejným obdobím loni v průměru klesl o 3,6 procenta, uvádí Český statistický úřad.
Meziroční pokles českého průmyslu v dubnu zrychlil na 3,8 procenta z březnových revidovaných 1,3 procenta. Za poklesem opět stojí automobilová výroba, kde přetrvávající problémy s nedostatkem dílů ještě umocnila vysoká srovnávací základna z loňského roku. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla průmyslová produkce nižší o 0,8 procenta.
