Meziroční inflace se v prosinci přehoupla přes listopadových šest procent na asi 6,6 procenta, odhadují v anketě oslovení analytici. Tomu odpovídá průměrná míra inflace za celý loňský rok 3,8 procenta. Je tak nejvyšší od roku 2008.
Inflace v listopadu zrychlila meziroční růst na šest procent z říjnových 5,8 procenta. Šestiprocentní růst spotřebitelských cen zaznamenalo Česko naposledy v říjnu 2008. Aktuální vývoj nejvíce ovlivnily ceny v dopravě. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici v průměru očekávali listopadovou inflaci na úrovni 6,2 procenta. A pokud by vláda neodpustila domácnostem DPH na rychle zdražující energie, byla by inflace ještě o procentní bod vyšší. Analytici očekávají, že inflace dál poroste.
Meziroční inflace v listopadu podle odhadu analytiků stoupla z říjnových 5,8 procenta v průměru na 6,2 procenta. Zdražení podle nich nastalo v téměř všech segmentech, nejistý je ale vliv růstu cen energií. Oficiální data zveřejní Český statistický úřad v pátek.
Český zahraniční obchod se v říjnu dle očekávání citelně propadl, v národním pojetí činila jeho bilance minus 18,2 miliardy, což je meziročně o takřka padesát miliard korun horší výsledek. Trh citelně záporné saldo očekával, ale přece jenom ne až takto hluboké. Ve střední hodnotě se analytici oslovení agenturou Bloomberg, tuzemští i mezinárodní, shodli na tom, že saldo vykáže hodnotu minus 14,5 miliardy.
Průmyslová výroba v Česku chytá dech. Meziroční pokles českého průmyslu v říjnu sice zrychlil na 4,9 procenta ze zářijových čtyř procent, meziměsíčně ale poskočil o 0,9 procenta. Také říjnový výsledek průmyslu poznamenala především výroba aut, i u ní ale dochází k mírnému zlepšení, neboť i ta už meziměsíčně vzrostla, uvedl Český statistický úřad. Stavební výroba mírně roste, čelí však přetrvávajícímu problému s vysokými cenami materiálů.
Vývoj průměrné mzdy v ČR, který sleduje Český statistický úřad, v letošním třetím čtvrtletí potvrzuje, že Češi si musejí „nechat zajít chuť“ na rapidní nárůst reálných výdělků v pásmu tří až více než šesti procent, na nějž byli čtvrtletí co čtvrtletí zvyklí před pandemií.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí vykázala vyšší než očekávaný růst přesto, že ji rekordním způsobem stahoval dolů propad zahraničního obchodu, který jde na konto zejména automobilek, které se stále perou s čipovým hladomorem.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu vzrostla mezičtvrtletně o 1,5 procenta a meziročně o 3,1 procenta. Na vývoji hrubého domácího produktu (HDP) se kladně podepsala domácí poptávka.
Spotřebitelské ceny v říjnu meziročně stouply o 5,8 procenta, nejvíce od října 2008. Polovina tohoto nárůstu jde na vrub rostoucím nákladům na bydlení, za nimiž se pravděpodobně skrývají nejenom vyšší ceny bydlení, ale tentokrát už i energií.
Nedostatek čipů, omezování výroby a celkově nepříznivá situace v autoprůmyslu je důvodem pesimističtějších výhledů podnikatelů a kvůli zdražování i spotřebitelů na vývoj české ekonomiky. Důvěra v ní v říjnu klesla o 0,9 bodu na 95,3 bodu a snížila se tak čtvrtý měsíc za sebou, uvedl Český statistický úřad. Podle analytiků ani vývoj v dalších měsících nebude optimistický a vývoj ekonomiky se bude blížit stagnaci. Obdobný vývoj se týká i největší evropské ekonomiky v Německu.
Spotřebitelské ceny vzrostly v září o 4,9 procenta ze srpnových 4,1 procenta. Zvýšily se náklady na vlastní bydlení, dále zdražily například pohonné hmoty, tabák, automobily, oděvy, stravování v restauracích i nábytek do domácnosti. Uvádí statistika Českého statistického úřadu.
