Žádné vládě se nechce do úpravy valorizačního vzorce penzí. Což je v jednoduchosti řečeno každoroční navýšení penzí na základě vzorečku, kde hlavní roli hraje výše inflace (v současnosti je 15 procent), a poloviny růstu reálné mzdy. Za loňský rok byl růst reálných mezd 6,5 procenta.
Byty a domy v Česku zlevňují už víc než rok. Všude se o tom píše. Ale pozor, velcí developeři se dosud tvářili, že se jich tento vývoj netýká. Že jde jen o nějaké staré byty někde na okraji měst nebo v divočině. Neustále dokola nám klíčoví stavitelé omílali písničku, že nové bydlení prostě musí zdražovat, drahé materiály, dlouhé povolovací řízení a tak dále. Oblíbené pohádky developerů.
V listopadu 1989 to bylo vlastně jednoduché. Do té doby tady vládli vysloužilí bolševici, stojící na kastě oportunistů a pragmatiků, kteří se neštítili pro vlastní prospěch žádné lidské špatnosti. Dobří lidé byli zavíráni nebo nuceni k emigraci. Celá společnost byla sevřená strachem z propracovaného mechanismu moci. Svrhnout bolševickou vládu bylo bez pochyb prostě super. Jsem doteď šťastný, že jsem byl 17. listopadu na Národní třídě. Bylo tehdy úplně jasné, kdo jsou ti špatní.
Co bylo před pár měsíci nemyslitelné, stává se nyní realitou. Největší český developer Dušan Kunovský zlevňuje nové byty v projektu Harfa. Pozor, nezlevňují staré byty na okrajích měst nebo neúsporné domy z první republiky, jak se to děje poslední rok. Zlevňují byty ze zcela nového, ještě nepostaveného projektu.
Je celkem jisté, že Marian Jurečka, zemědělec z Přerovska, není ten pravý, který by měl v Česku udělat reformu důchodů. Nicméně to na něj tak nějak zbylo, když si vládní pětikoalice dělila židle. Logicky nemá ponětí, jak si s rostoucími výdaji na důchody poradit, tak vymýšlí všelijaké kličky a doufá, že za pár let celá agenda spadne na nějakého jiného nebožáka.
Na přelomu roku se spekulovalo, který ministr Fialovy vlády je na odstřel. Zda to bude ministr průmyslu Síkela, který Čechy neochránil před předraženými energiemi, nebo třeba ministr školství Balaš, o němž se spekulovalo, že by mohl zamířit na Ústavní soud. Nakonec se žádné výměny ministrů nekonaly. Fiala celkem razantně oznámil, že vládu obměňovat nebude. Což bylo poněkud překvapivé, protože obměna vlády, to je v Česku taková tradice. Vždy se slušelo po nějaké době vyměnit pár ministrů, aby to vypadalo, že vláda maká a má sebereflexi.
Plazmové zplynování, to je dosud nepříliš známé sousloví. Označuje revoluční nakládání s odpady, s všelijakými kaly, toxickými látkami a vlastně se vším, co není možné recyklovat. Plazma by samozřejmě dokázala rozložit na atomy i papír, plasty či kovy. Ale to by byla škoda.
Ve vyspělé části světa se vedou debaty o větší úloze žen v politice a ve veřejném životě. O platové rovnosti, o rovnosti pohlaví. Vznešené debaty, které posouvají náš svět dál. V realitě to však vypadá tak, že mladí žijí jinými problémy, často virtuálními. A protože se o reálný chod světa příliš nezajímají, ten stále pevně v rukou drží zkušení muži pozdního věku. V podstatě jako v tlupě goril. Mladí blbnou po větvích, stříbrohřbetý samec celý den spí a pak si vezme všechno, co chce.
Pražské bistro Marthy´s Kitchen na sebe v posledních dnech upoutalo pozornost nebývalou aktivitou. A spustilo na sociálních sítích lavinu reakcí. Vyvěsilo na webové stránky jakési normy, které je prý potřeba dodržovat při návštěvě jejich podniku. Ústřední myšlenkou je, že k nim nemají chodit děti, řvát tam a pobíhat. Podnik se vysloveně označil za baby-unfriendly. Nemáme rádi děti, s nimi k nám nechoďte.
Ve Francii už zase hoří auta. To není nic nového, Francouzi jsou zvyklí si jednou za čas na ulicích něco zapalovat, ať už je záminkou cokoliv. Nyní je to důchodový systém. Vláda a Senát ve Francii před čtrnácti dny schválily posun odchodu do důchodu z 62 let na 64 let. Jaká hrůza, řekl by jeden. Kvůli tomu teď hoří ulice, dokonce vzplála i radnice v Bordeaux.
Daniel Beneš seděl na křesílku hned vedle bývalého prezidenta Miloše Zemana před volbou prezidenta před pěti lety. Byl to jasný vzkaz. Vzkaz prezidenta, že po jeho boku stojí jeho věrní. Byl tam Mynář se svojí krásnou dívkou, moderátorkou televize. Byl tam Nejedlý, ztepilý tajemný muž, který nikdy neodpoví otevřeně na žádnou otázku. Byla to taková hradní partička. Tak jak se tam spolu družili, ztratili kontakt s podhradím, s námi ostatními.
