Bývalý mnohonásobný tenisový šampion a světová jednička Boris Becker v polovině prosince na podmínku opustil věznici Huntercombe v Oxfordshire v Británii, v níž si odpykával trest za zatajování majetku v souvislosti s jeho osobním bankrotem vyhlášeném před pěti lety. O své dojmy z 231 dnů dlouhého pobytu v celkem dvou věznicích se podělil ve svém prvním rozhovoru po propuštění pro stanici Sat 1, z něhož citoval britský deník The Guardian.
Změní se limit obratu pro povinnost registrace k DPH, nový rok zamíchá i paušální daní, jež bude nově rozdělena do tří pásem, a finanční správy začnou sbírat údaje o prodejcích na elektronických platformách. Jana Jáčová z firmy UOL Účetnictví rozebírá každou novinku.
Mnohonásobný olympijský vítěz a mistr světa v běhu na lyžích Bjorn Daehlie (na snímku uprostřed) nebo čtvrtý nejbohatší Nor, miliardář Kjell Inge Rokke. To jsou jen dva příklady movitých Norů, kteří opustili svou rodnou zemi po nástupu levicové vlády premiéra Jonase Gahra Støreho v říjnu loňského roku. Norský kabinet proto chystá opatření, kterými chce exodu bohatých Norů zamezit, napsala agentura Bloomberg.
Poslanci na mimořádné schůzi schválili totální zrušení elektronické evidence tržeb (EET). Tedy jakési „vlajkové lodi“ opatření z éry, kdy se na vládnutí tak či onak podílelo hnutí ANO. Právě hnutí ANO je s projektem EET spojeno nejvíc. Rozhodnutí sněmovny definitivně „odpískat“ EET je tak vítězstvím pro celou řadu podnikatelů v pohostinství, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Británie více zdaní dividendy a příjmy z kapitálu. Zvýší daň z mimořádných zisků energetických gigantů z 25 na 35 procent a prodlouží ji o tři roky do roku 2028. Zmrazí také slevu na dani z příjmu a sníží hranici, při které lidé začínají platit nejvyšší sazbu daně z příjmu. Uvedl to britský ministr financí Jeremy Hunt, když představoval aktualizovanou podobu rozpočtového plánu.
Na 48 milionů obyvatel Německa bude v příštím roce platit nižší daně. Rozhodli poslanci Spolkového sněmu, kteří zároveň zvýšili rodičům příspěvky na děti.
Automobilka Fiat Chrysler uspěla ve sporu s Evropskou komisí (EK) o čerpání daňových výhod v Lucembursku. Soudní dvůr Evropské unie vyhověl odvolání této italsko-americké společnosti proti rozhodnutí unijní exekutivy, podle něhož měla firma doplatit přibližně 30 milionů eur (730 milionů korun) za neoprávněné slevy na daních. Unijní justice tak zrušila další v řadě rozhodnutí komise, jejíž místopředsedkyně Margrethe Vestagerová se staví proti praktikám řady států lákajících velké firmy na daňové výhody.
Britská vláda z úsporných důvodů odložila plány na stavbu národní jachty za 250 milionů liber (asi sedm miliard korun), která měla ve světě propagovat Británii, pořádaly by se na ní například diplomatické akce nebo veletrhy. S odvoláním na vládní zdroje o tom informoval web stanice BBC. Britská vláda Rishiho Sunaka 17. listopadu zveřejní své daňové a výdajové plány a zrušení výběrového řízení na stavbu lodi není jediným úsporných krokem, ke kterému se uchýlila.
Ministr práce a sociálních věcí, toho času navíc i ministr životního prostředí, Marian Jurečka včera naznačil, že vláda během prvních tří měsíců příštího roku změní své programové prohlášení. Nejspíše tak, že z něj vyřadí závazek nezvyšovat daně. Za sebe nevylučuje, že jednou z daní, kterou by vláda mohla následně zvýšit, je i ta z příjmu fyzických osob.
Miliardář Daniel Křetínský přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou v pátek schválila Sněmovna. Jenže utíkat se mu nebude lehce - řada zahraničních států má podobnou daň také.
Americká farmaceutická společnost Baxter zatím obnovila 8️⃣ z deseti výrobních linek na infuzní roztoky, informoval minulý týden server ABC News. Nedostatek těchto roztoků způsobil hurikán Helene, který loni v září doprovázely záplavy v Severní Karolíně a poškodily mimo jiné právě výrobní závod společnosti Baxter.
Polský prezident Andrzej Duda požádal vládu, aby ochránila izraelského premiéra 👴 Benjamina Netanjahua před možným zatčením. To Netanjahuovi hrozí, pokud se v Polsku zúčastní vzpomínkové akce k 80. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Na izraelského premiéra vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zatykač v listopadu.
Za měsíc od svržení režimu Bašára Asada se do Sýrie vrátilo z Turecka přes 5️⃣0️⃣ tisíc syrských uprchlíků. Podle agentury AFP to dnes řekl turecký ministr vnitra Ali Yerlikaya novinářům.
Nejméně 4️⃣0️⃣ lidí zabila barmská armáda při středečním náletu na vesnici v jihozápadní Barmě kontrolovanou vzbouřeneckou Arakanskou armádou. Stovky domů v důsledku bombardování shořely. S odvoláním na charitativní organizace o tom dnes informovala agentura AP.
Obrat českých e-shopů se loni po dvou letech vrátil k meziročnímu růstu. Činil 194 miliard korun, což bylo o 5️⃣ procent více než v roce 2023. Počet e-shopů ale dále klesl, a to o 200 na 49 700. Vyplývá to z pravidelného průzkumu on-line srovnávače Heureka.cz a Asociace pro elektronickou komerci. Obrat podle něj e--shopům rostl ve všech čtvrtletích, přičemž nejvíce v závěru roku - meziročně o šest procent.
Recipročním opatřením vůči Kyjevu může být zastavení humanitární pomoci na Ukrajinu i snížení či odnětí dávek pro ukrajinské uprchlíky, řekl slovenský premiér 👨 Robert Fico v Bruselu. Zmínil rovněž možnost zastavení dodávek elektřiny na Ukrajinu i to, že při jednáních v Evropské unii týkajících se Ukrajiny použije Bratislava své právo veta.
Polská petrochemická společnost Orlen hodlá do roku 2035 investovat 350 miliard až 380 miliard zlotých (až 2️⃣,2️⃣ bilionu korun), podpoří mimo jiné i těžbu zemního plynu. Uvedla to dnes ve své aktualizované strategii. Dosavadní osmiletý plán, který firma představila v roce 2022, počítal s investicemi v objemu 320 miliard zlotých.
Deficit loňského hospodaření státu je kvůli mimorozpočtovým půjčkám či nesystémového příjmu na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) o více než 6️⃣0️⃣ miliard korun vyšší než oznámených 271,4 miliardy, uvedla dnes na tiskové konferenci hnutí ANO bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Opoziční hnutí vyčítá kabinetu také vysoké ceny energií.
Počet nabízených ojetých vozů v české inzerci a autobazarech se loni meziročně 📈 zvýšil o 11,3 procenta na 907 tisíc vozů. Poprvé se tak vyrovnal nabídce z předcovidového roku 2019. V porovnání se situací před deseti lety jde o nárůst o 56 procent. Mediánová cena nabízených aut vzrostla loni o necelá tři procenta na 204 382 korun.
S výstavbou nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany 👍 souhlasí více než tři čtvrtiny občanů Česka. Vládě při rozhodování o jaderné energetice důvěřuje 58 procent lidí, téměř dvě třetiny si myslí, že podíl jádra na výrobě elektřiny by se měl do budoucna zvyšovat. Žádné obavy v souvislosti s používáním jaderné energie nepociťuje 34 procent a jen malé obavy 41 procent lidí.
