Doba je zlá a na státní rozpočet bude velký tlak. Navzdory dřívějším proklamacím kabinet Petra Fialy musí chtě nechtě přistoupit ke zvýšení příjmů státního rozpočtu. A rozhodl se pro zatížení vybraných podniků takzvanou daní z mimořádných zisků. Parametry windfall tax však dávají smysl jen napůl.
Akciové trhy v uplynulém týdnu hledaly svůj směr a postupně se vrátily blíže svým minimům. Akcie trpí nadále silným dolarem, vysokými sazbami a nejistotou, zda se již konečně podaří zkrotit inflaci. Tak trochu furt to samé. Hlavní americký akciový index S&P 500 poklesl k hladině 3700 bodů. Přesto je pozitivní, že výsledky institucí v 3. čtvrtletí zatím působí docela slušně.
Piráti stále trvají na zavedení daně z mimořádného zisku uvalené už na letošní zisk. Ministr financí Zbyněk Stanjura přitom ve středu uvedl, že se kloní spíše k variantě daně vypočítávané až ze zisku příštího roku. Stanjurovo středeční prohlášení uklidnilo pražskou burzu, na které se obchoduje hned několik akciových titulů, na něž se daň má vztahovat. Pokud by Piráti svůj požadavek uplatnili, efekt bude zcela opačný, varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Britská premiérka Liz Trussová rezignovala po pouhých 45 dnech v úřadu. Není se čemu divit, s průšvihem, který si bývalé impérium na sebe upletlo, nedokázala nic dělat. Stejně jako to nedokázal Boris Johnson, před ním Theresa Mayová. A nedokáže to ani příští britský premiér. Tady je hned několik důvodů, proč se Británie bude dusit ve vlastní šťávě ještě několik let. A možná dekád.
Liz Trussová rezignovala na funkci britské premiérky. Novinářům to oznámila po dnešním jednání s nejvyššími představiteli Konzervativní strany. V úřadu byla něco málo přes šest týdnů. V čele vlády zůstane, dokud konzervativci nezvolí svého nového vůdce či vůdkyni. Rezignace je vyvrcholením vládní krize, kterou v posledních dnech prohloubily ekonomické reformní plány, od nichž byla Trussová nucena postupně ustoupit. Britská měna po demisi Trussové prudce zpevnila, její rezignace podle některých analytiků uklidnila trhy.
Připravovaná daň z mimořádných zisků by měla platit i pro letošní rok. Dohodli se na tom v úterý večer lídři koaličních stran, uvedl šéf vládních lidovců a vicepremiér Marian Jurečka. Neobává se toho, že by zavedení daně pro rok 2022 nebylo možné kvůli případné retroaktivitě. V úterý večer o zdanění i za letošek informovala na Twitteru místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). Podle původního návrhu měla daň platit pro roky 2023 až 2025. Mimořádné zdanění výrobců elektřiny chystá i Německo.
Zvýší vláda výrazně daně z cigaret? Lidé v Česku utrácejí za tabák rekordních 120 miliard ročně, dají za něj v rámci EU skoro největší část svých výdajů, v Polsku je krabička o 45 Kč levnější.
Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které před třemi týdny představil kabinet konzervativní premiérky Liz Trussové a které znepokojily trhy. Oznámil to nový britský ministr financí Jeremy Hunt.
Francouzský miliardář žijící ve Švýcarsku a zakladatel jedné z největších světových vinařských firem Pierre Castel dostal platební příkaz zaplatit stovky milionů franků na daních na základě soudního rozhodnutí, které zjistilo, že po desetiletí ve Švýcarsku záměrně skrýval svou identitu šéfa globálního nápojového impéria. Daňová ruka zákona přitom dostihla Castela po téměř třiceti letech, napsala agentura Bloomberg.
Digitální nomádi ztrácejí další oázu. Portugalsko, kam se řada z nich odstěhovala kvůli nulovým daním na kryptoměny, již příští rok chystá zdanění digitálních aktiv, pokud je uživatelé drží kratší dobu než rok.
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv.
Americká farmaceutická společnost Baxter zatím obnovila 8️⃣ z deseti výrobních linek na infuzní roztoky, informoval minulý týden server ABC News. Nedostatek těchto roztoků způsobil hurikán Helene, který loni v září doprovázely záplavy v Severní Karolíně a poškodily mimo jiné právě výrobní závod společnosti Baxter.
Polský prezident Andrzej Duda požádal vládu, aby ochránila izraelského premiéra 👴 Benjamina Netanjahua před možným zatčením. To Netanjahuovi hrozí, pokud se v Polsku zúčastní vzpomínkové akce k 80. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Na izraelského premiéra vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zatykač v listopadu.
Za měsíc od svržení režimu Bašára Asada se do Sýrie vrátilo z Turecka přes 5️⃣0️⃣ tisíc syrských uprchlíků. Podle agentury AFP to dnes řekl turecký ministr vnitra Ali Yerlikaya novinářům.
Nejméně 4️⃣0️⃣ lidí zabila barmská armáda při středečním náletu na vesnici v jihozápadní Barmě kontrolovanou vzbouřeneckou Arakanskou armádou. Stovky domů v důsledku bombardování shořely. S odvoláním na charitativní organizace o tom dnes informovala agentura AP.
Obrat českých e-shopů se loni po dvou letech vrátil k meziročnímu růstu. Činil 194 miliard korun, což bylo o 5️⃣ procent více než v roce 2023. Počet e-shopů ale dále klesl, a to o 200 na 49 700. Vyplývá to z pravidelného průzkumu on-line srovnávače Heureka.cz a Asociace pro elektronickou komerci. Obrat podle něj e--shopům rostl ve všech čtvrtletích, přičemž nejvíce v závěru roku - meziročně o šest procent.
Recipročním opatřením vůči Kyjevu může být zastavení humanitární pomoci na Ukrajinu i snížení či odnětí dávek pro ukrajinské uprchlíky, řekl slovenský premiér 👨 Robert Fico v Bruselu. Zmínil rovněž možnost zastavení dodávek elektřiny na Ukrajinu i to, že při jednáních v Evropské unii týkajících se Ukrajiny použije Bratislava své právo veta.
Polská petrochemická společnost Orlen hodlá do roku 2035 investovat 350 miliard až 380 miliard zlotých (až 2️⃣,2️⃣ bilionu korun), podpoří mimo jiné i těžbu zemního plynu. Uvedla to dnes ve své aktualizované strategii. Dosavadní osmiletý plán, který firma představila v roce 2022, počítal s investicemi v objemu 320 miliard zlotých.
Deficit loňského hospodaření státu je kvůli mimorozpočtovým půjčkám či nesystémového příjmu na dani z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) o více než 6️⃣0️⃣ miliard korun vyšší než oznámených 271,4 miliardy, uvedla dnes na tiskové konferenci hnutí ANO bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Opoziční hnutí vyčítá kabinetu také vysoké ceny energií.
Počet nabízených ojetých vozů v české inzerci a autobazarech se loni meziročně 📈 zvýšil o 11,3 procenta na 907 tisíc vozů. Poprvé se tak vyrovnal nabídce z předcovidového roku 2019. V porovnání se situací před deseti lety jde o nárůst o 56 procent. Mediánová cena nabízených aut vzrostla loni o necelá tři procenta na 204 382 korun.
S výstavbou nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany 👍 souhlasí více než tři čtvrtiny občanů Česka. Vládě při rozhodování o jaderné energetice důvěřuje 58 procent lidí, téměř dvě třetiny si myslí, že podíl jádra na výrobě elektřiny by se měl do budoucna zvyšovat. Žádné obavy v souvislosti s používáním jaderné energie nepociťuje 34 procent a jen malé obavy 41 procent lidí.