Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhne ministerstvo financí, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok. Vyplývá to z jednání ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) s vedením České bankovní asociace (ČBA). Daň se bude týkat šesti největších bank. Podle informací ČTK by mělo jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank.
Zastropování jen přes naši mrtvolu. To ještě před létem znělo jednohlasně z úst představitelů Fialova kabinetu. Orbánovo zastropování cen pohonných hmot tehdy nazírali jako odstrašující případ, který se vymstí. Dnes je všemu jinak.
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Řekl to po jednání vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že výzvu se všemi požadavky vypíše do konce letošního roku. Vláda také schválila prodloužení snížení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr do konce příštího roku.
Maďarská vláda v červenci uvalila takzvanou daň z nadměrných zisků na řadu odvětví, včetně energetiky, bankovnictví, telekomunikací a letecké dopravy. Aerolinky tak musejí za každou letenku s odletem z maďarského letiště zaplatit státu zhruba deset eur. Ryanair tak nyní ruší většinu letů do Maďarska.
Česko už od února žije v sevření vysokých cen plynu, potažmo elektřiny, jejíž cena se z tohoto zdroje odvíjí. Kabinet těžce hledá různá řešení, která by měla lidem a firmám od dramatického nárůstu nákladů ulevit. Moc se mu to nedaří. Není divu, když jsou dosavadní řešení dost rozpačitá.
Státy Evropské unie navrhují využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům. Po jednání unijních ministrů energetiky to oznámil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který zasedání vedl.
Vláda by měla příští týden projednat trvalé snížení spotřební daně z nafty. V současnosti toto opatření platí pro naftu i benzin do konce září. Důvodem je situace v okolních zemích, která znevýhodňuje tuzemské dopravce tím, že čerpají dražší naftu v Česku. Na kongresu Čerpačka to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Sněmovna ve středu v úvodním kole podpořila zvýšení letošního schváleného schodku státního rozpočtu z 270 miliard korun na 330 miliard korun. Novela nyní zamíří do rozpočtového výboru. Změny vláda navrhuje hlavně kvůli situaci vyplývající z ruské agrese vůči Ukrajině i kvůli vysokému růstu cen, hlavně energií. Poslanci strávili nad dnešním prvním čtením novely asi 7,5 hodiny.
Za prvních osm měsíců hospodařila vláda s výrazně nižším schodkem než v předchozím roce. Jenže... „za poklesem deficitu státního rozpočtu je výhradně vyšší daňový výběr,“ komentuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard.
Takzvaná válečná daň, kterou chystá zavést Fialova vláda, je druhem sektorové daně. Co hůř, vláda, která sama sebe označuje jako středopravou, by zavedením válečné sektorové daně přijala za své učení Karla Marxe.
Euforie pomalu vyprchává, zlepšující se data se vyskytují poskrovnu a o slovo se hlásí energetická krize. Obavy z dopadů (recese v příštím roce) vysokých cen energetických komodit dopadají na trhy. Z pohledu indexu S&P 500 jsme se dokonce vrátily na úroveň blíže 4200 bodů. A jaké byly hlavní události minulého týdne? A co nyní probíhá na energetických trzích? Přinášíme tradiční výběr klíčových událostí, které zatřásly trhy, očima hlavního ekonoma obchodníka s cennými papíry Colosseum Kryštofa Míška.
Rusko na Ukrajinu od začátku invaze před téměř třemi lety svrhlo více než 5️⃣1️⃣ tisíc naváděných leteckých bomb, z toho zhruba 40 tisíc loni. Uvedlo to dnes ukrajinské letectvo na platformě Telegram.
Americký dolar třetí seanci za sebou 📈 posiluje. Poslední statistické zprávy ukázaly, že americká ekonomika zůstává odolná, a pravděpodobné zavedení cel novou americkou vládou oživilo obavy z inflace. To podporuje očekávání, že centrální banka USA (Fed) zpomalí snižování úrokových sazeb.
Počet firemních bankrotů v Německu ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku 📈 stoupl meziročně o 36 procent na 4215. To byl nejvyšší počet od finanční krize v polovině roku 2009. Bankroty způsobily ztrátu téměř 38 tisíc pracovních míst, což je o 17 procent více než předloni. Vyplývá to ze studie Leibnizova institutu pro hospodářský výzkum (IWH).
Pražská burza po jednodenním poklesu opět posílila, index PX 📈 stoupl o 0,8 procenta na 1798,91 bodu. Znovu tak vylepšil své maximum od ledna 2008, kdy byl naposledy nad 1800 body. S výjimkou Monety Money Bank, jejíž akcie dnes stagnovaly, posílily všechny tituly. Dařilo se zejména Erste Bank, která si připsala přes dvě procenta.
Nejvyšší soud státu New York ❌ zamítl žádost nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa o zrušení pátečního soudního stání, na němž má být oznámen jeho trest v kauze plateb pornoherečce za mlčenlivost. Informovaly o tom tiskové agentury. Trump se ve středu obrátil na Nejvyšší soud Spojených států, který je poslední instancí schopnou vynesení výše trestu odvrátit.
Skupina Livesport se stala stoprocentním vlastníkem přepravní služby Liftago, když odkoupila 4️⃣9️⃣ procent od čtyř menšinových akcionářů. Od Liftaga se zároveň definitivně oddělil projekt sdílené logistické sítě grid.on-line.
Americká farmaceutická společnost Baxter zatím obnovila 8️⃣ z deseti výrobních linek na infuzní roztoky, informoval minulý týden server ABC News. Nedostatek těchto roztoků způsobil hurikán Helene, který loni v září doprovázely záplavy v Severní Karolíně a poškodily mimo jiné právě výrobní závod společnosti Baxter.
Polský prezident Andrzej Duda požádal vládu, aby ochránila izraelského premiéra 👴 Benjamina Netanjahua před možným zatčením. To Netanjahuovi hrozí, pokud se v Polsku zúčastní vzpomínkové akce k 80. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Na izraelského premiéra vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu zatykač v listopadu.
Za měsíc od svržení režimu Bašára Asada se do Sýrie vrátilo z Turecka přes 5️⃣0️⃣ tisíc syrských uprchlíků. Podle agentury AFP to dnes řekl turecký ministr vnitra Ali Yerlikaya novinářům.
Nejméně 4️⃣0️⃣ lidí zabila barmská armáda při středečním náletu na vesnici v jihozápadní Barmě kontrolovanou vzbouřeneckou Arakanskou armádou. Stovky domů v důsledku bombardování shořely. S odvoláním na charitativní organizace o tom dnes informovala agentura AP.
