Zatímco si evropská politika jasně nastavila klimatické závazky, zájem o reálné snižování emisí v českých domácnostech vázne. Vyplývá to z aktuálního průzkumu veřejného mínění výzkumného týmu KNOWLIMITS, který zkoumal postoj českých domácností k dekarbonizaci. Průzkum naznačil, že plány a realita se mohou značně lišit.
Skupina EP Corporate Group (EPCG) miliardáře Daniela Křetínského, kterému byl často přisuzován také přídomek uhlobaron, ukončila na závěr března provoz pěti uhelných bloků na Slovensku a Německu. Z provozu vyřadila celkový instalovaný výkon 1910 megawattů (MW), což zhruba odpovídá výkonu jaderné elektrárny Temelín.
České ocelářství není připravené na dekarbonizaci nejen technologicky, ale i finančně. Plány Evropské komise bude obtížné naplnit. Je třeba mít zelenou elektřinu, vodík a další zdroje, které státu chybí, shodují se odborníci. Ocel je přitom klíčovým materiálem pro výrobu větrných elektráren, fotovoltaiky, vlaků a podobně, uvedl předseda představenstva Ocelářské unie Daniel Urban. Ocelářství produkuje přibližně pět procent emisí skleníkových plynů v Česku.
Evropská centrální banka (ECB) zastává názor, že banky v eurozóně dělají příliš málo pro boj proti změně klimatu a řízení souvisejících rizik. EU chybí na přibližování se ke stanoveným cílům do roku 2030 skoro půl bilionu eur ročně, píše německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).
Přechod na zelenou ekonomiku v Česku, tedy posilování udržitelného rozvoje a snižování environmentálních rizik, vyjde do roku 2030 podle expertních studií na jeden bilion korun, do roku 2050 pak na více než tři biliony korun.
Platforma Green0meter ze skupiny ČSOB, která pomáhá firmám se snižováním jejich environmentálního dopadu, spustila unikátní digitální rozcestník Green0meter Marketplace. Díky němu mohou firmy jednoduše odhadnout svoji uhlíkovou stopu, zjistit, jaké povinnosti z oblasti ESG reportingu se jich týkají a získat odborné poradenství. Cílem je usnadnit podnikům přechod na udržitelné fungování a pomoci s plněním všech souvisejících pravidel a reportů.
Německá společnost Thyssenkrupp jedná s českou energetickou společností EPH podnikatele Daniela Křetínského o možném vytvoření společného podniku se svou ocelářskou divizí Steel Europe. EPH by mohla podnik podpořit svými odbornými znalostmi v oblasti energetiky, uvedl Thyssekrupp ve sdělení, ve kterém rozhovory s EPH označil za konstruktivní a otevřené.
Největší americká banka JPMorgan Chase má nový cíl. Do roku 2030 dostat z atmosféry 800 tisíc tun oxidu uhličitého. Na technologie a partnerství s firmami, které se na odstraňování uhlíku specializují, vynaloží 200 milionů dolarů, tedy 4,4 miliardy korun.
Náklady na dekarbonizaci letecké dopravy povedou k růstu cen letenek. Počet cestujících v letecké dopravě by se však měl v příštích letech přesto dál zvyšovat. S odkazem na zprávu aliance britského leteckého průmyslu to uvedla stanice BBC. Sustainable Aviation, která zahrnuje například leteckou společnosti British Airways, londýnské letiště Heathrow či výrobce letadel Airbus. Lidé podle aliance budou stále chtít létat, a to navzdory „mírně vyšším nákladům".
Společnost Maersk plánuje do roku 2030 vyrábět ve Španělsku až dva miliony tun e-metanolu ročně. Chce jím zásobovat svou flotilu nákladních lodí a snížit tak svou uhlíkovou stopu, napsala agentura Reuters s odkazem na sdělení dánského námořního dopravce.
Aby svět mohl dosáhnout klimatických cílů, bude muset nastat renesance jaderné energie. Tomu však brání celá řada problémů od politických po ryze ekonomické, vyplývá z aktuální zprávy Mezinárodní agentury pro energii.
