Přestává platit reklamní slogan, že diamanty jsou věčné. A možná už nebude dávat smysl ani cynické tvrzení, že diamant je nejlepším přítelem dívky. Mohou za to syntetické drahé kameny, které díky nižší ceně a stejné kvalitě vytlačují ty přírodní nejenom z průmyslových aplikací, ale i z klenotnictví. Možná je čas začít hledat jinou obdivovanou cennost.
Ve světovém šperkařství přichází boom laboratorně pěstovaných diamantů. Naopak zájem o ty přírodní opadá. Tak se projevuje současný nákupní trend.
Legenda je zpět. Dvaaosmdesátiletý Christo Wiese byl sice aktérem i obětí jednoho z největších krachů v Evropě, na podnikání ale evidentně nezanevřel. Naopak, otevřel diamantový důl v rodné Jihoafrické republice.
Evropská unie přidala na sankční seznam ruskou společnost Alrosa, která největším celosvětovým producentem diamantů, a jejího šéfa Pavla Marinyčeva. Viní je z jednání, které narušuje či ohrožuje „územní celistvost, suverenitu a nezávislost Ukrajiny“, uvedla ve středu Rada EU, tedy členské státy unie.
Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 vyhlásila s platností od 1. ledna embargo na ruské diamanty. Zhruba od 1. března se přidají i další omezení a zákaz nepřímého dovozu ruských drahokamů, uvedla skupina podle agentury Reuters. Omezení se netýká diamantů pro průmyslové využití.
Evropská unie připravuje dvanáctý balík sankcí na Rusko kvůli jeho napadení Ukrajiny, uvedla po summitu EU předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Americká společnost WD Lab Grown Diamonds, která je druhým největším producentem syntetických diamantů ve Spojených státech, zkrachovala. Stala se tak první velkou obětí rostoucího přebytku v odvětví umělých drahokamů, uvedl list Financial Times.
Není diamant jako diamant. Nové technologie přestávají z drahého kamene dělat symbol luxusu. Syntetické diamanty vyráběné v laboratořích srážejí ceny těch přírodních, po nichž výrazně klesá poptávka. Zatímco prodejci klasických zásnubních a snubních prstenů si zoufají, klenotnické sítě cílící na hlavní zákaznický proud, jako je dánská Pandora, naopak popularizaci diamantů vítají.
Ruský těžební gigant Alrosa zastavil veškerý prodej diamantů ve snaze podpořit klesající ceny. Informovala o tom agentura Bloomberg, která tento krok označila za téměř bezprecedentní. Poptávka po diamantech po pandemii covidu-19 obecně oslabila. Ekonomické problémy se projevují mimo jiné tím, že spotřebitelé snižují výdaje za luxusní zboží. Pokles cen komodity se v posledních týdnech zrychlil a kupci v Indii, která je největším odběratelem surových diamantů, vyvíjejí tlak na největší těžaře, aby omezili nabídku.
Zhruba 240 kilometrů od nejlidnatějšího indického města Bombaje leží Súrat. Město, které je známo jako pomyslné království diamantů. Místo, kde je zpracovávána většina těchto drahých kamenů, které se nachází na planetě Zemi. To si jistě žádá kvalitní zázemí, které nyní v Súratu opravdu vyrostlo. A je větší než slavná budova Pentagonu. Cena? Celkem 388 milionů dolarů, tedy zhruba 8,2 miliardy korun.
Jedenáct tisíc kusů kuřecích křidýlek v hodnotě 1,5 milionu dolarů. Botox v hodnotě 50 tisíc dolarů. Nebo 57 melounů. To jsou jen některé z nejpodivnějších krádeží, které v uplynulých měsících řešily policejní složky po celém světě. Výběr z nich přineslo zvláštní „zlodějské“ vydání magazínu Bloomberg Businessweek.
Vláda rozšířila vnitrostátní sankční seznam o dvojici spojenou s ruskou GRU. Na seznam přibyli běloruská novinářka Natalia Sudlianková a agent GRU Alexej Šavrov, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Pražská burza oslabila. Index PX klesl o 0,58 procenta na 2102,97 bodu. Téměř všechny hlavní emise burzy ztrácely, eventuálně stagnovaly. Akcie ČEZ zlevnily o 0,61 procenta na 1150 korun a akcie Komerční banky o 0,89 procenta na 1113 korun. Nejvýraznější propad postihl cenné papíry výrobce dronů Primoco UAV, které odepsaly 1,15 procenta na 860 korun.
