Zahraniční dluh České republiky loni vzrostl o 461 miliard korun neboli o 9,5 procenta. Jedná se nejvyšší absolutní i procentuální nárůst zahraničního zadlužení ČR od roku 2017. Celkově ke konci roku 2024 dosáhl zahraniční dluh ČR historicky rekordní úrovně 5,271 bilionu korun.
Již zítra se Česko dozví návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok. Zatím se hovoří o tom, že to bude maximálně 231 miliard korun. Pokud by tomu tak bylo, vytvoří Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův.
Podíl Čechů, kteří se za posledních 12 měsíců zadlužili, mírně vzrostl z 45,8 procenta v roce 2023 na 46,3 procenta v roce 2024, vyplývá to z průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial mezi 500 respondenty. Lidé v Česku si chodí půjčovat spíše k rodinným příslušníkům než do finančních institucí.
Veřejné zadlužení České republiky činilo koncem letošního března 3 332,3 miliardy korun. Nominálně se jedná o historicky vůbec nejvyšší úroveň zadlužení Česka. Na konci roku 2021 přitom činilo 2 566,7 miliardy korun. Zhruba v tom čase se vlády ujímal kabinet Petra Fialy, jehož klíčovým slibem bylo snížení zadlužení Česka, nebo alespoň snížení tempa zadlužování. Jak se tento závazek podařilo naplnit?
Inflace ve světě i v Česku zpomaluje. To je dobrá zpráva pro akcie a rizikovější aktiva typu kryptoměn. Stoupají totiž šance, že centrální banky výrazně sníží své úrokové sazby. Náladu však investorům může pokazit dění ve Francie, kde se trhy otřásají kvůli blížícím se předčasným volbám do tamního parlamentu.
Francii hrozí dluhová krize, pokud v blížících se parlamentních volbách zvítězí partaj Marine Le Penové. Varuje ministr financí Bruno Le Marie. Jeho výrok je sice politicky motivovaný a má vystrašit francouzské voliče, zároveň je však logicky doznáním, že Emmanuel Macron a jeho kabinet, do nějž Le Marie patří, nedokázali dluh druhé největší ekonomiky eurozóny ani po letech vládnutí dostat na udržitelnější dráhu vývoje. Pokud by se tak stalo, ani Le Penová by nemohla veřejné finance rozhodit natolik, že nastane dluhová krize – a ani by o tom nemohlo být soudné řeči, byť v předvolebním zápolení.
Svobodomyslná generace odchovaná Instagramem, která má hluboko do kapsy, i tak si - na rozdíl od svých rodičů - umí plnit své cestovatelské touhy. Jak? No přeci na dluh. Dříve narození, kteří žijí v duchu hesla: když na to nemáš, tak si nevyskakuj, to jen těžko chápou.
Slovensko uspořádalo první aukci dluhopisů po zvolení Petera Pellegriniho prezidentem. Od mezinárodních investorů si napůjčovalo celkem 681,5 milionu eur, tedy zhruba 17,3 miliardy korun. Přitom celková poptávka investorů byla ještě o více než 500 milionů eur vyšší. Aukce tak dopadla úspěšněji, než se čekalo.
Průměrný dluh po splatnosti českých domácností loni klesl meziročně o 2100 korun na 37 100 korun, nicméně je stále vysoce nad průměrem v porovnání s lety 2018 až 2021. Stejně jako v předchozích letech mají dluhy po splatnosti spíše muži, a to 56 procent. Ti mají také vyšší závazky, v průměru 40 100 korun. Vyplývá to z dat inkasní společnosti KRUK, která patří mezi největší na trhu.
Už dlouhé týdny v ostravských ocelárnách Liberty Ostrava nic nevyrábějí, zaměstnanci jsou doma na překážkách. Firma indického podnikatele Sandžíva Gupty bojuje o přežití. Záchranný plán počítá s obnovením výroby na 40 procent dřívější kapacity.
Dnešní potvrzení moratoria Liberty Ostrava, stejně jako překvapivá osobní účast majitele hutí Gupty při soudním jednání, jsou dobrým signálem pro zaměstnance hutí.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s NBC News pohrozil Íránu bombardováním 💣 a sekundárními cly na íránskou ropu, jestliže Teherán nebude souhlasit s novou jadernou dohodou. „Pokud dohodu neuzavřou, bude bombardování. Bude to bombardování, jaké nikdy předtím neviděli,“ řekl Trump.
Obce a kraje dlouhodobě hromadí peníze 💰 na bankovních účtech a nevyužívají je k investicím. Úspory přitom kvůli nízkému úročení ztrácejí svou reálnou hodnotu, uvedla v analýze hospodaření samospráv Národní rozpočtová rada. Podle ní by pro efektivní využití veřejných peněz bylo vhodné posílit investiční aktivitu obcí a krajů, nebo přepracovat rozpočtové určení daní ve prospěch státního rozpočtu. Na konci roku 2024 úspory obcí a krajů dosáhly 455,4 miliardy korun.
