Chystané změny DPH zdraží vodu a léky a zvýší zisky obchodním řetězcům. Toto "maskované" zvýšení daně občanům je v rozporu se sliby vládních stran.
Stěžejní problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi tkví v tom, že není dostatečně adresná. Pokud by například dnes blíže představený energetický úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Německo dočasně sníží daň z přidané hodnoty (DPH) u zemního plynu z běžné 19procentní sazby na sedm procent, aby spotřebitelům ulevilo od vysokých cen energií. Po mimořádném prohlášení po jednání vlády oznámil kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil také, že vláda prověří, zda dodavatelé snížení daně ve vyúčtování zákazníkům plně zohlední.
Problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi je v tom, že není dostatečně adresná. Jestliže by pomoc v podobě úsporného tarifu ulevovala pouze skutečně potřebným, stát by i při zdvojnásobení vyplácené pomoci ušetřil až polovinu nynějších nákladů tarifu. Úspora by mohla jít na vrub snížení DPH u základních potravin z 15 na 10 procent. Zadlužení eráru by se nezvýšilo o jediný haléř a těžili by z toho všichni, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Prominutí DPH za elektřinu a plyn loni v listopadu a prosinci bylo podle výsledků přezkumného řízení u rozkladové komise nezákonné. Bylo totiž v rozporu s daňovým řádem i s právem EU. Lidé ani firmy ale nebudou muset nic vracet ani doplácet, uvedlo ministerstvo financí.
Ministerstvo financí chce lidem usnadnit podnikání. Od příštího roku tak navrhuje zvýšit limit pro vstup do režimu paušální daně na dva miliony korun ročního obratu. Zároveň byla v květnu na úrovni EU schválena žádost ministerstva financí na navýšení limitu, od kterého je povinné plátcovství DPH, a to rovněž na dva miliony korun ročního obratu. V současnosti je v obou případech limitem částka jednoho milionu korun. Navýšení na dva miliony zítra projedná vláda.
Fialova vláda čelí tlaku potravinářů a svazu obchodu, aby snížila DPH na potraviny. Zatím tlaku odolává, což je správné. Snížení DPH na potraviny by v jeho nutně přechodné podobě totiž mohlo spotřebitele poškodit. A nejvíce by v takovém případě poškodilo spotřebitele z řad nejchudších domácností. Pro ně totiž potraviny představují relativně vyšší část celkového domácího rozpočtu než pro bohatší domácnosti.
Energetické firmy vydělávají miliardy, Češi se přitom hroutí pod drahými energiemi. A co dělá vláda? Zamýšlí se ve svém komentáři Dalibor Martínek z Newstreamu.
Státy Evropské unie v úterý České republice schválily zvýšení limitu pro povinné placení daně z přidané hodnoty (DPH) z jednoho na dva miliony korun. Novinářům to po jednání s unijními kolegy sdělil ministr financí Zbyněk Stanjura. Vláda je podle něj připravena zavést změnu od začátku příštího roku. Podle odhadů ministerstva by zvýšením limitu mělo ubýt plátců DPH zhruba o 105 tisíc.
Jak se účtují a zdaňují různé transakce s kryptoměnami, přehledně shrunuje daňový odborník BDO Michal Proks.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyhověl požadavkům dopravců, které tíží vysoké ceny paliv, jen částečně - zrušil zálohy u silniční daně a odložil platby DPH. Podnikatelé v autodopravě však po vládě požadovali úplné zrušení silniční daně, přímou finanční pomoc a snížení spotřební daně z nafty na minimum EU.
