Mají důchodci málo, nebo hodně peněz? Každý důchodce vám řekne, že má málo. A má pravdu. Oproti platu před odchodem na penzi je státem stanovený výměr jistě výrazné finanční ponížení. Jenže tak to prostě funguje. Kdo je starý a už nepracuje, nemůže brát peníze jako dřív, když pracoval. To snad každému, i důchodcům, musí dávat smysl.
Nejlepší důchodový systém na světě má Nizozemsko. Vyplývá to z letošního hodnocení poradenské společnosti Mercer, která od roku 2009 každoročně sestavuje ukazatel kvality penzijních systémů ve vybraných zemích světa.
Poslanci opozičního hnutí ANO chtějí příští rok mimořádně přidat důchodcům k penzím 500 korun měsíčně nad zákonnou valorizaci. Návrh novely zdůvodňují zejména růstem cen. Stát by v případě přijetí předlohy vydal na důchody podle odhadu předkladatelů 17 miliard korun navíc. Předlohu nejprve posoudí vláda, rozhodnou o ní zákonodárci.
Prezident Pavel otevřel debatu kolem možného zrušení práva veta členských států Evropské unie. Nikoli v Česku, ale nečekaně v belgických Bruggách. Debata s vládou o úloze Česka v EU či jeho postojích ke Slovensku by hlavě státu rozhodně prospěla. Nebo že by hlava státu a její přítel po boku nevěděli, kdo odpovídá za českou zahraniční politiku? Možná proto, že vědí, si klidně pouští ústa na špacír.
Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se od ledna zvýší všem stejně o 360 korun. O tuto částku vzroste solidární pevná část důchodu. Nařízení o pravidelné valorizaci schválila vláda. Na tiskové konferenci to večer oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet vycházel při výpočtu částky ze zákonných pravidel. Podle údajů ministerstva práce by se průměrný starobní důchod měl v lednu dostat nad 20 600 korun. Jurečka minulý týden řekl, že přidání zvedne příští rok výdaje na důchody o 12,3 miliardy korun.
Nějaký důchod budou mít živnostnici či osoby samostatně výdělečně činné vždy. Jako všichni ostatní. Záleží ale hodně na tom, jak moc živnostníci během svého ekonomicky aktivního života systém obcházeli.
Uspořit maximálně 1000 korun měsíčně dokáže v Česku 27 procent lidí a do 10 tisíc korun měsíčně je jich schopných šetřit 18 procent, ukázal průzkum EY Consumer Banking Survey 2023 mezi 1504 respondenty. Nejvyšší podíl v Česku a na Slovenku, 35 procent, podle průzkumu zaujímá skupina lidí, která uspoří či investuje 1000 až 5000 korun měsíčně.
Slovy bývalého prezidenta USA, Franklina D. Roosevelta: „Jediná věc, které bychom se měli bát, je strach sám“. Jestli se našemu strachu z investování nepostavíme čelem, riskujeme že se připravíme o důležité příležitosti. A největší ekonomické riziko je konec konců nemít dostatek financí ve stáří.
Inflace v posledních třech letech v Česku nejvíce zasáhla důchodce, nejméně rodiny s dětmi. Rozdíly jsou ale malé. Rozdílné dopady jsou způsobené různou mírou zdražování u různých typů zboží a služeb a také různým podílem výdajů na jednotlivé typy zboží a služeb u jednotlivých skupin obyvatel. Vyplývá to ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Podle studie mezi lednem 2020 a letošním březnem vzrostly ceny v Česku kumulativně o 33 procent.
Poslanecká sněmovna v noci na pátek schválila zpomalení valorizací penzí a zpřísnění podmínek pro předčasné důchody. Debata poslanců trvala přes třináct hodin. Náš redaktor Dalibor Martínek během této debaty napsal komentář s titulkem Důchodci, přestaňte vydírat stát. Buďte solidární se svými vnoučaty. Do redakce přišlo velké množství reakcí, z nichž některé, ty bez vulgarit, nyní publikujeme. Příspěvky jsou bez větších redakčních úprav, některé jsou mírně zkráceny. Vzhledem k velmi osobnímu charakteru některých reakcí uvádíme místo celého jména, která redakce zná, pouze iniciály.
Lidé v náročných profesích by mohli odcházet do důchodu až o pět let dříve a bez krácení penzí, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v rozhovoru pro Blesk.cz. Pro ostatní počítá návrh zveřejněný v polovině dubna se zpřísněním, odcházet do předčasného důchodu by v budoucnu měli lidé mít možnost tři, nikoli pět let před řádným termínem, a penze by se jim krátily víc než dosud.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
