Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry pobíraná částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun, uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vláda připravuje další novely k odškodnění odpůrců bývalého režimu.
Vláda vydala nařízení, že důchodcům přibude k současným penzím v průměru 355 korun měsíčně. Nechme stranou, že o důchodech rozhoduje jakýsi výnos vlády, což trošku připomíná Rakousko-Uherskou monarchii, kdy se život lidí měnil výnosem vrchnosti.
Česko stárne, což není žádná převratná novinka. Už léta se na základě vývoje demografických dat přece ví, jak rychle u nás poroste počet seniorů, kteří budou potřebovat trvalou péči, protože už ji sami nebudou zvládat. Řešení této tristní situace v Česku není zatím ale ani na dohled.
Vláda schválila návrh zákona s reformou penzí, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle ně se díky změnám podaří udržet schodek rozpočtu kolem jednoho procenta HDP.
Zástupci koalice i opozice se s prezidentem Petrem Pavlem shodli, že věk odchodu do důchodu se bude muset v budoucnu prodlužovat. Debata se dále povede nad způsobem výpočtu. Pavel to oznámil po jednání s vicepremiérem a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a zástupci ANO Alenou Schillerovou, Karlem Havlíčkem a Alešem Juchelkou na Pražském hradě.
Penzisté, kteří si spoří v rámci penzijka, tedy penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, přijdou od 1. července 2024 kvůli změně zákona o státní příspěvky. Jednotlivé penzijní společnosti nyní proto řeší, jak s tím naloží, aby jim klienti masivně s naspořenými penězi neutíkali. S určitou formou kompenzace zatím přišly jen dvě společnosti z devíti. Další své strategie ale prý zvažují. O kompenzace ale v reálu příliš nejde, jsou to spíše benefity, které se týkají jen těch movitějších. Dvě penzijní společnosti navíc rovnou avizují, že o kompenzacích ani neuvažují.
Je trochu podivné, když penzijní reformu, nejdůležitější zákon v Česku za posledních třicet let, má na starost Marian Jurečka. Šéf strany, která se za rok a půl patrně nedostane do sněmovny. Zemědělec, který velkolepě přijel se svým traktorem zachránit jižní Moravu po zničujícím tornádu. Hezké gesto. Ale jak to souvisí s reformou penzijního systému?
Nejvyšší důchodovou dávku v takzvaném prvním pilíři systému penzí pobírají důchodci v Norsku. Ti dostávali v roce 2022 v přepočtu přes 46 tisíc korun. Češi si v absolutním srovnání vedli nadprůměrně s částkou překračující 16 tisíc korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Picodi ze 44 zemí světa, na kterou upozornila investiční platforma Portu.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem Má růst důchod rychleji nebo ne? Senioři by hlavně měli podporovat vnoučata, reagovalo mnoho čtenářů. Přinášíme jednu z reakcí čtenářky, jejíž identitu redakce zná, ale ponechává ji v anonymitě. Příspěvek jsme pro jeho rozsah redakčně mírně krátili.
Mají důchodci málo, nebo hodně peněz? Každý důchodce vám řekne, že má málo. A má pravdu. Oproti platu před odchodem na penzi je státem stanovený výměr jistě výrazné finanční ponížení. Jenže tak to prostě funguje. Kdo je starý a už nepracuje, nemůže brát peníze jako dřív, když pracoval. To snad každému, i důchodcům, musí dávat smysl.
Ruská armáda odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších 🚀 raket středního doletu nazvanou Orešnik, vybavenou nejadernou bojovou hlavicí, prohlásil dnes podle médií ruský prezident Vladimir Putin. Tyto rakety dosahují desetinásobku rychlosti zvuku a nemohou je sestřelit ani americké systémy protiraketové obrany v Evropě, tvrdil Putin.
Dosavadní republikánský kongresman Matt Gaetz oznámil, že již ❌ nebude usilovat o funkci ministra spravedlnosti, kterou mu nabídl zvolený americký prezident Donald Trump. Rozhodl se tak po schůzkách se členy Senátu, který obsazování vlády schvaluje a kde Gaetzova překvapivá nominace neměla jistou podporu.
Německý odborový svaz automobilky Volkswagen ☝ doporučí členům, aby od 1. prosince vstoupili do stávky. Zdůvodnil to tím, že vyjednávání s vedením společnosti o mzdách a o uzavření továren v zemi nepřinesla průlom. S odkazem na sdělení odborů o tom informuje agentura Reuters.
Pražská burza dál 📈 roste a navyšuje svá šestnáctiletá maxima. Silnější byla naposledy začátkem června 2008. Index PX dnes připsal 0,17 procenta na 1691,09 bodu. Dařilo se akciím energetické společnosti ČEZ, Komerční banky nebo Kofoly. V minusu skončily cenné papíry Erste nebo zbrojovky Colt, která dnes zveřejnila své výsledky za třetí čtvrtletí.
Český podnikatel a miliardář Daniel Křetínský dál 📈 posiluje svou pozici ve francouzském maloobchodním řetězci Casino. Koupí podíl britského fondu Attestor, který je součástí konsorcia, jež letos problémovou firmu převzalo.
Španělská vláda dnes v Madridu podepsala několik dohod s vedením Palestinské autonomie a slíbila nejméně 7️⃣5️⃣ milionů eur (asi 1,9 miliardy korun) na pomoc Palestině v příštích dvou letech. Informovala o tom agentura EFE. Podle ní šlo o první mezivládní palestinsko-španělskou schůzku od května, kdy Madrid uznal palestinský stát.
Platební společnost PayPal, která klientům umožňuje mimo jiné i 💰 obchody s kryptoměnami, se potýká s výpadky. Problém řeší i dnes, kdy nejrozšířenější digitální měna bitcoin zdolala další maximum a její cena přesáhla 98 tisíc dolarů (2,4 milionu korun). Informuje o tom agentura Reuters. Problémy s přeposíláním peněz mají tisíce lidí.
Tempo růstu norské ekonomiky ve třetím čtvrtletí 📈 zrychlilo a bylo nejvyšší téměř za dva roky, a to díky příznivému vývoji ve zpracovatelském průmyslu. Takzvaný pevninský hrubý domácí produkt (HDP), který nezahrnuje často nestabilní těžbu ropy a zemního plynu v moři, vzrostl proti předchozímu čtvrtletí o 0,5 procenta. To je nejvíce od čtvrtého čtvrtletí 2022, uvedl norský statistický úřad.
Bitcoin 🤑 se dostal přes hranici 98 tisíc dolarů poté, co jej podpořily zprávy od tvořícího se kabinetu Donalda Trumpa.
Volby do Sněmovny by nyní podle modelu agentury NMS Market Research vyhrálo opoziční ANO s 3️⃣5️⃣,3️⃣ procenta hlasů. Na druhém místě by se podle agentury poprvé umístilo hnutí STAN s 11,1 procenta a třetí by skončila ODS s deseti procenty. Do dolní komory by se dostalo také opoziční hnutí SPD, Piráti a KSČM. Model nezahrnuje možnou kandidaturu koalice Spolu, ve které chtějí ODS, TOP 09 a KDU-ČSL v příštích volbách opět usilovat o hlasy voličů.
