Budoucnost důchodů v Česku vyžaduje jak aktivní zapojení občanů, tak reformy ze strany státu. „Kombinace systémových změn a odpovědného individuálního přístupu je cestou, jak zajistit důstojné stáří i příštím generacím,“ píše ve svém komentáři analytik investiční platformy Portu Lukáš Raška.
Vláda vydala nařízení, že důchodcům přibude k současným penzím v průměru 355 korun měsíčně. Nechme stranou, že o důchodech rozhoduje jakýsi výnos vlády, což trošku připomíná Rakousko-Uherskou monarchii, kdy se život lidí měnil výnosem vrchnosti.
Více a smysluplně investovat je pro Čechy stále složité. Podle nedávného průzkumu Broker Consulting až 70 procent Čechů udává, že se v investicích neorientuje. Od letošního roku je na trhu navíc další možnost, Dlouhodobý investiční produkt (DIP), který má Čechy více motivovat k investicím a to hlavně na stáří. Jak nejlépe s DIP investovat a co je při investování na důchod klíčové, abyste se nedostali do patové situace, přibližují šéf společnosti Investika Petr Čížek a Martin Novák z Broker Consulting.
Nejvyšší důchodovou dávku v takzvaném prvním pilíři systému penzí pobírají důchodci v Norsku. Ti dostávali v roce 2022 v přepočtu přes 46 tisíc korun. Češi si v absolutním srovnání vedli nadprůměrně s částkou překračující 16 tisíc korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Picodi ze 44 zemí světa, na kterou upozornila investiční platforma Portu.
Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku 72,8 miliardy. Je to zatím nejvyšší propad. Výdaje na penze a správu činily loni přes 692,3 miliardy korun. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se v minulém roce ve srovnání s rokem 2022 vyplatilo o 97,2 miliardy korun víc. Penzijní výdaje tak vzrostly téměř o 17 procent.
Všichni asi trochu tušíme, že Češi na tom stále nejsou s finanční gramotností moc dobře. Odborníci i média bijí na poplach už řadu let, přesto školství ani rodiče zatím nebyli schopni jednat. Důkazem, že bylo potřeba něco dělat už dávno, je bezradnost Čechů v době rekordní inflace, která je jen za loňský rok připravila o více než 15 procent úspor. Jen málokdo z nich věděl, kam peníze uložit, aby o ně nepřišel, natož aby je zhodnotil. Obávám se, že pokud mladou generaci nenaučíme smysluplně spořit a investovat, tak na to ve stáří doplatí.
V Evropské unii (EU) platí rozpočtová pravidla i krizové mechanismy, které mají zabránit katastrofickým scénářům ve vývoji veřejných financí členských zemí. Proto představa, že by nějaká země EU mohla zbankrotovat, je již nereálná, říká v rozhovoru pro Newstream exguvernér slovenské centrální banky Ivan Šramko, který působí i jako člen dozorčí rady Trinity Bank.
Současný důchodový systém je beze změn, které vláda předložila sněmovně, v každém případě neudržitelný pro ty, kteří do důchodu půjdou v budoucnu. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Mojmír Hampl. Všechny návrhy úpravy důchodového systému, které vláda předložila sněmovně, jsou podle něj schopny vymazat z deficitu důchodového účtu po 30. letech více než polovinu.
Mojmír Hampl dodal z pozice šéfa Národní rozpočtové rady vládě na konci loňského roku dvacet stran podkladů s návrhy na škrty ve výdajích a navýšení příjmů, aby se veřejné finance přestaly potápět do stamiliardových dluhů. A pak nechal vládu půl roku koupat se ve vlastní šťávě. Kabinet minulý týden představil úsporný balíček, který do velké míry kopíruje návrhy Hamplova úřadu. Jak je hodnotí sám Hampl? „Jsem rád, že politici vůbec našli nějaký kompromis,“ říká v rozhovoru pro Newstream. Prostor pro další škrty vidí a nejvíc ho děsí přemýšlení politiků o garantovaném důchodu.
Celková výše dluhu USA zhruba 573krát převyšuje roční výkon české ekonomiky, varuje dlouholetý investiční stratég George Sorose. Bankovní krize v USA přitom prý teprve začíná, komentuje rostoucí zadlužení Spojených států i tamní bankovní krizi ekonom Lukáš Kovanda.
Žádné vládě se nechce do úpravy valorizačního vzorce penzí. Což je v jednoduchosti řečeno každoroční navýšení penzí na základě vzorečku, kde hlavní roli hraje výše inflace (v současnosti je 15 procent), a poloviny růstu reálné mzdy. Za loňský rok byl růst reálných mezd 6,5 procenta.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
