Ústavní soud zamítl stížnost poslanců ANO, loňské snížení mimořádné valorizace penzí platí beze zbytku. Verdikt soudu přivítají ratingové agentury, nelze jej však přeceňovat – stav tuzemských veřejných financí zásadněji nezlepší.
Po valorizaci důchodů v červnu 2023 je průměrná výše důchodů 20 233 korun měsíčně. Dosáhly tak zhruba 50 procent průměrné mzdy. Díky letos zavedenému příspěvku 500 korun za každé vychované dítě (tzv. výchovnému) se změnil také rozdíl mezi průměrným důchodem mužů a žen. Zatímco ženy v průměru dostávaly cca o 20 procent (v průměru o 2500 korun) méně než muži, díky výchovnému se rozdíl snížil na cca 13 procent. Kolik dětí to teda mám mít, abych si přišla na stejný důchod jako průměrný chlap?
Vláda Petra Fialy má asi nejhorší marketéry na světě. Leda by cílem jejího konání v poslední době bylo získat v příštích parlamentních volbách co nejhorší možný výsledek. Nebo soutěží, kdo z ministrů umí lidi co nejvíce vystrašit? Zdravým rozumem se to totiž už jinak vysvětlit nedá.
Návrh změn důchodů je hotový, ve čtvrtek jde do mezirezortního připomínkového řízení, řekl ve středu novinářům ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Novela by mohla obsahovat další posouvání důchodového věku nad 65 let podle doby dožití, stanovení minimální penze a další reformní úpravy.
Doba, kterou lidé v Česku tráví ve starobním důchodu, se dál prodlužuje. Loni trvala v průměru skoro 24 let a sedm měsíců. Za posledních 20 let se tak od roku 2003 protáhla zhruba o tři roky a pět měsíců.
Ratingové agentury přestávají Česku hrozit zhoršením ratingu. Je to dobrá zpráva pro Fialovu vládu. Ta po měsících boje s inflací dostává mezinárodně uznávaný „štempl“, že se jí daří dostat veřejné finance pod kontrolu.
Nejlepší důchodový systém na světě má Nizozemsko. Vyplývá to z letošního hodnocení poradenské společnosti Mercer, která od roku 2009 každoročně sestavuje ukazatel kvality penzijních systémů ve vybraných zemích světa.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dostala letos do poloviny září víc žádostí o předčasnou penzi než za celý loňský rok. Celkem jich bylo přes 86 400. Je to také téměř třikrát víc než předloni. V roce 2021 o dřívější důchod požádalo asi 30 tisíc lidí. Vyplývá to z údajů, které úřad zveřejnil. Zájem o předčasné penze se výrazně zvedl loni na podzim poté, co ministerstvo práce upozornilo na jejich výhodnost. Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) i ředitel ČSSZ František Boháček v poslední době několikrát zopakovali, že se loňská výhodná situace letos už neopakuje. Od října se pravidla ještě zpřísní.
O jakémsi českém zájmu v rámci Evropské unie mluví politici rádi, napříč stranami. Jaký vlastně ten zájem? Dálnice, vzdělanost? Jediným viditelným jsou důchody, míní komentátor Newstreamu Dalibor Martínek.
Pokud stát něco neudělá s výdaji na důchody, podle projekce Národní rozpočtové rady bude Česko za několik desítek let víc zadlužené než poškoláci Evropy, Řecko nebo Itálie. Výdaje na důchody už tvoří zhruba třetinu státních výdajů a mají dál růst. Stát a firmy přitom v situaci, kdy je schodek rozpočtu plánován ke třem stům miliardám korun, zvažují, že by dalšími desítkami miliard korun podpořily klíčové investice. „Pokud chceme vést debatu o budoucích strategických investicích, které jsou na dluh, bylo by dobré začínat s uklizeným stolem v běžném rozpočtu,“ říká Mojmír Hampl, šéf rozpočtové rady, „vrchní dozorce“ nad hospodařením státu.
Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se od ledna zvýší všem stejně o 360 korun. O tuto částku vzroste solidární pevná část důchodu. Nařízení o pravidelné valorizaci schválila vláda. Na tiskové konferenci to večer oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet vycházel při výpočtu částky ze zákonných pravidel. Podle údajů ministerstva práce by se průměrný starobní důchod měl v lednu dostat nad 20 600 korun. Jurečka minulý týden řekl, že přidání zvedne příští rok výdaje na důchody o 12,3 miliardy korun.
