Ve Francii už zase hoří auta. To není nic nového, Francouzi jsou zvyklí si jednou za čas na ulicích něco zapalovat, ať už je záminkou cokoliv. Nyní je to důchodový systém. Vláda a Senát ve Francii před čtrnácti dny schválily posun odchodu do důchodu z 62 let na 64 let. Jaká hrůza, řekl by jeden. Kvůli tomu teď hoří ulice, dokonce vzplála i radnice v Bordeaux.
Prezident Petr Pavel se rozhodl podepsat spornou vládní novelu o snížení červnové valorizace důchodů. Je ale nezbytné, aby zákon přezkoumal Ústavní soud (ÚS), řekl ve středu Hrzánském paláci. Pokud by se opozice nakonec neobrátila v souvislosti s novelou na ÚS, učiní tak Pavel.
Senát ve středu podle očekávání schválil sporné snížení červnové valorizace důchodů, které navrhla vláda kvůli nutnosti nezvyšovat neúměrně výdaje státu. Průměrný důchod se tak má od června zvýšit o zhruba 760 korun měsíčně, zatímco bez novely by se v návaznosti na míru inflace zvýšil o 1770 korun. Návrh ještě posoudí nastupující prezident Petr Pavel, který slíbil stanovisko zveřejnit v pátek.
Důchody, to je prostě české téma. Jiné země, třeba v Africe, řeší populační explozi, lokální války, nedostatek zdravotní péče. Původní vegetace na Sumatře je téměř vypálená kvůli pěstování palem, palmový olej se dobře prodává. Tamní poddruh tygra je vyhuben.
Senátní ústavně-právní výbor v úterý odmítl nižší valorizaci červnových důchodů. K důvodům patřilo zejména sporné schválení vládní důchodové novely sněmovnou ve stavu legislativní nouze. Nižší valorizaci nepodpořil ani sociální výbor Senátu. Kdyby vládní důchodovou novelu neschválil při středeční schůzi ani Senát jako celek, její včasné přijetí do 22. března by to vážně ohrozilo.
Francii dnes čeká šestá generální stávka proti plánované důchodové reformě, která zahrnuje zvýšení hranice pro odchod do penze o dva roky. Očekává se hromadné narušení dopravy, zrušena bude většina vlakových spojů a protest zasáhne i provoz pařížského metra. Odbory ohlásily, že jejich cílem je na 24 hodin zastavit chod země. Úřady podle francouzských médií očekávají, že do ulic vyjde přes milion lidí.
Důchodci se podle všeho v červnu nakonec dočkají citelně nižší valorizace, než na jakou by měli nárok, pokud by vláda v únoru nepřišla s novým ad hoc způsobem jejího výpočtu, který v sobotu posvětila také Poslanecká sněmovna, po několika dnech razantních opozičních obstrukcí.
Sněmovna schválila po opozičních obstrukcích omezení mimořádného červnového růstu důchodů. Průměrný měsíční důchod vzroste podle vládních novely o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun. Opoziční poslanci neprosadili tři stovky pozměňovacích návrhů na zvýšení valorizace. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu, v němž mají vládní strany většinu. Mohla by se dostat na středeční schůzi horní komory. Nastupující prezident Petr Pavel, jenž dostane novelu k podpisu, by měl oznámit své stanovisko v pátek.
Předseda opozičního ANO Andrej Babiš dvakrát odmítl respektovat rozhodnutí koaliční většiny ve Sněmovně o omezení řečnické doby pro všechny a opustit řečniště. Kolem něj se shromáždili poslanci opozice, aby zabránili případnému Babišovu vyvedení ze sálu. Schůze dolní komory byla nejprve na deset minut přerušena. Situace se ale příliš nezměnila a schůze byla znovu přerušena.
Předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek na mezinárodní ekonomické konferenci v Praze řekl, že je potřeba postavit se proti tomu, aby obchodníci převáželi potraviny z jedné části Evropy do druhé. Měly by se podle něj podporovat potraviny, které lze vyrobit v ČR. Podpořil program EU Od zemědělce ke spotřebiteli k omezení ekologických dopadů produkce potravin. Zároveň označil Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) jako brzdu, která odčerpává peníze na rozvoj ekonomiky.
Vláda Petra Fialy (ODS) by hypotetickým zrušením dvou státních svátků mohla letos získat do veřejné kasy zhruba osmnáct miliard korun. To shodou okolností zhruba odpovídá úspoře ze zamýšleného snížení mimořádné červnové valorizace. Tato úspora má činit necelých dvacet miliard korun. Jestliže by se tedy zrušily dva svátky, důchodci by mohli mít valorizován důchod beze změny, aniž by se přitom stát dále zadlužil, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
