Týden ve vleku rozhodování centrálních bank, kdy se „sešla“ zasedání ECB, Fed i BoE, je konečně za námi. A jak si vlastně především bankéři Fed a také ECB poradili s takzvaným taperingem? Změnila se nějak expanzivní politika centrálních bank?
Uplynulý týden se nesl ve znamení korekce. Po delší době tak trhy otestovaly nižší úrovně. Co stálo za touto změnou „býčí“ nálady?
Inflační „figura“ eurozóny výrazně překonala konsensus analytiků směrem nahoru. Index spotřebitelských cen v srpnu meziročně vzrostl na tři procenta a překonal tak cíle ECB. Trvalo mu to prakticky více než 10 let. Vkrádá se proto otázka, zda nyní budeme svědky pozvolného obratu měnové politiky v eurozóně? Asi těžko.
Před zpřísněním měnové politiky varuje italský eurokomisař Paolo Gentiloni. Právě Itálie by zpřísňování měnové politiky ECB a zdražení dluhů nemusela zvládnout.
Uplynulý týden se nesl v letním duchu, kurzotvorných zpráv s dopadem na trhy bylo obecně pomálu. Přesto došlo k několika událostem, které rozbouřily jinak poklidné vody burz, na kterých jsou přítomny stále levné peníze Fedu a ECB.
České banky hlídáme, hypoteční pravidla příliš neporušují. Nemovitosti jsou drahé, ale už jsou vidět signály ochlazení, říká v rozhovoru pro server newstream.cz viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora.
V první části rozhovoru pro server newstream.cz viceguvernér České národní banky Marek Mora hovoří o aktuálním tahu ECB, promýšlených krocích ČNB, ale také o stále populárnějších zelených investicích označovaných zkratkou ESG.
Nouzové nákupy vládních dluhopisů, kterými se ECB snaží podpořit evropskou ekonomiku, budou pokračovat podle plánu "nejméně" do března 2022. Pak bude nový formát, naznačila šéfka banky.
Dosud měla banka inflační cíl stanoven „poblíž dvou procent, ale pod nimi”. To ale bylo podle analytiků matoucí. Důvodem změny měnové politiky je pandemie, ale také green deal.
