
Lukáš Kovanda: Evropští a američtí centrální bankéři se dostali do křížku. Kvůli klimatu
NázoryAmeričtí centrální bankéři se v těchto dnech dostali do křížku s těmi evropskými. Jde o zásadní střet. A poměrně nebývalý.
Američtí centrální bankéři se v těchto dnech dostali do křížku s těmi evropskými. Jde o zásadní střet. A poměrně nebývalý.
Trhy začínají bláznit a připomínají tak svým chováním investiční horečku z počátku tisíciletí. Investoři naskakují na přemrštěné valuace s vidinou prvního snížení úrokových sazeb v červnu. To, že americká ekonomika se znatelně přehřívá, si uvědomuje zatím málokdo. V týdnu mluvil J. Powell a zasedala ECB. Investoři rovněž mohou pomalu začít vyhlížet opakovaný souboj o Bílý dům, máme se na co těšit.
Cena bitcoinu roste k novému historickému rekordu. Navzdory varování z Evropské centrální banky, že jde o „měnu zločinu“, jejíž vnitřní hodnota je nulová, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se po růstu z předchozích týdnů drží těsně nad 51 tisíci dolary, tedy zhruba 1,19 milionu korun. Ekonomové Evropské centrální banky (ECB) na svém blogu už dříve uvedli, že skutečná hodnota bitcoinu je rovna nule, bez ohledu na to, že úřady ve Spojených státech schválily bitcoinové fondy obchodované na burze (ETF).
Evropská centrální banka (ECB) zastává názor, že banky v eurozóně dělají příliš málo pro boj proti změně klimatu a řízení souvisejících rizik. EU chybí na přibližování se ke stanoveným cílům do roku 2030 skoro půl bilionu eur ročně, píše německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).
Zasedání Evropské centrální banky (ECB) z minulého týdne jen potvrdilo, co mnozí ekonomové a analytici již delší dobu tvrdí – politika ECB je dlouhodobě poměrně „schizofrenní“ a „bezkrevná“. Ve vztahu k ekonomice, vývoji inflace a úrokových sazeb v měnové unii, zůstává měnová autorita ve složité situaci.
Pro českou bezpečnost mohou být brzy zásadní dvě věci: dobré vztahy s Trumpem a plnění závazků vůči NATO, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Všeobecná očekávání, že Evropská centrální banka (ECB) začne se snižováním úrokových sazeb, by se mohla naplnit už v létě. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu tuto možnost připustila šéfka ECB Christine Lagardeová v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.
Euro není možné protlačit nějakou těsnou většinou v parlamentu s tím, že se poté zněmí politické poměry v zemi, říká Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB k tématu přijetí eura, které nově otevřel prezident Petr Pavel při svém novoročním projevu. Důležité podle Zamrazilové je, aby proběhla celospolečenská debata. „Nemělo by to být přes závit populace.“ Téma by se podle ní mělo dostat mezi obyvatele se všemi plusy a mínusy, se všemi souvislostmi. A jak se budou vyvíjet úrokové sazby, které mimo jiné ovlivňují ceny hypoték? Měly by dál rychle klesat. „V ideálním případě na každém zasedání měnovou politiku uvolníme,“ říká Zamrazilová.
Kdo má aktuálně kapitál, dokáže zajistit lépe dlouhodobé příležitosti. Až klesnou sazby ECB, hodnota nemovitostí opět poroste, říká Tomáš Jandík, místopředseda představenstva REICO Investiční společnost České spořitelny. Společnost je největším českým fondem, který investuje do nemovitostí. A svým klientům dokáže solidně zhodnotit jejich peníze. REICO IS ČS drží víc než dvacet prémiových nemovitostí v Česku, na Slovensku a vydala se nakupovat i do Polska. Teď, když ČNB poprvé po roce a půl snížila sazby, nastal podle Jandíka čas nakupovat.
Již tuto středu odstartuje týden, během něhož zasednou po celém světě centrální bankéři. A budou rozhodovat o tom, s jakou měnovou politikou zakončí svět 2023. Obecně se očekává, že ve většině významných ekonomik zůstanou sazby na stávajících úrovních. Výjimku tvoří latinsko-americké státy, Norsko a také Česká republika. Rozhoupou se radní ČNB ke snížení sazeb? O jakých poklesech se spekuluje? A jak se na tom podepsala dnes zveřejněná inflace ve výši 7,3 procenta?