Pro českou bezpečnost mohou být brzy zásadní dvě věci: dobré vztahy s Trumpem a plnění závazků vůči NATO, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Měnový výbor Evropské centrální banky podle očekávání nechal základní úrokovou sazbu beze změny na 4,5 procenta. Přerušil tak nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své 25leté historii. Nejnovější údaje nadále ukazují, že inflace se pomalu snižuje k dvouprocentnímu cíli. Šéfka ECB Christine Lagardeová předpověděla, že ekonomika eurozóny zůstane ve zbytku roku slabá, ale v dalších letech by měla oživit.
Svět, který jsme znali se nenávratně mění a dochází k zásadním geopolitickým změnám, klimatické změně i k remodelaci globálního obchodování. A na to vše budou muset reagovat také investoři. Ještě více než dřív pro ně bude zásadní se umět zorientovat na finančním trhu a zvolit si tu nejvhodnější investiční strategii, říká v rozhovoru pro newstream.cz investorka a šéfka investiční strategie skupiny UniCredit Manuela D´Onofrio.
Akciové trhy si procházely v uplynulém týdnu spíš mírnější volatilitou. Na trhy měly určitý dopad zprávy o inflaci z USA nebo pravidelné zasedání evropské ECB. Index S&P 500 zaznamenává poslední dobou stagnaci a čeká na výrazný impuls, který by určil jeho další směřování.
Evropské akcie díky vyhlídkám na konec zvyšování úrokových sazeb v eurozóně výrazně posílily. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 si připsal 1,52 procenta a uzavřel na 460,86 bodu. Zaznamenal tak nejvýraznější nárůst za šest měsíců.
Evropská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila už podesáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. Část analytiků předpokládala, že ECB už sazby nezvýší. Banka naznačila, že zvýšení by mohlo být poslední. Zhoršila zároveň výhled ekonomiky eurozóny pro letošek i na další dva roky.
Za mimořádně vysokou inflaci v Česku může i chybná měnová politika České národní banky. Přelomově to připouští guvernér ČNB Aleš Michl. Nezvyklé přiznání je ale kritikou předchozího Rusnokova vedení. Strategie měnové politiky ČNB za posledních dvanáct měsíců podle Michla už byla správná a má již dílčí výsledky.
Ekonomika eurozóny bude v příštích letech pokračovat v růstu a pravděpodobně nesklouzne do žádné hlubší či trvalejší recese. Uvedl to hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Philip Lane.
Akcie eurozóny ve čtvrtek vystoupaly na více než 15leté maximum. Evropská centrální banka podle očekávání zvýšila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Řada investorů má však za to, že ECB se blíží ke konci cyklu zpřísňování měnové politiky. Index EURO STOXX 50 stoupl o 2,3 procenta na 4447,44 bodu. Je nejvýše od prosince 2007. Panevropský index STOXX Europe 600 se dnes zvýšil o 1,4 procenta na 471,74 bodu. Ocitl se tak na 17měsíčním maximu.
Evropská centrální banka na svém čtvrtečním zasedání zvýšila základní úrok o čtvrt procentního bohu na 4,25 procenta. Rada guvernérů o zvýšení sazeb rozhodla už podeváté za sebou. Ponechala si však otevřené možnosti, zda bude potřeba úroky ještě zvýšit, čímž se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.
Konec července se ponese ve znamení důležitých rozhodnutí globálních hráčů na poli měnové politiky. Rozhodovat o úrokových sazbách budou postupně americký Fed i Evropská centrální banka. U obou se očekává mírné zvýšení sazeb. Naopak čínští představitelé pokračují v „holubičí“ rétorice a nejspíš dojde na další snížení sazeb po červnovém zasedání čínské centrální banky.
Španělská vláda dnes v Madridu podepsala několik dohod s vedením Palestinské autonomie a slíbila nejméně 7️⃣5️⃣ milionů eur (asi 1,9 miliardy korun) na pomoc Palestině v příštích dvou letech. Informovala o tom agentura EFE. Podle ní šlo o první mezivládní palestinsko-španělskou schůzku od května, kdy Madrid uznal palestinský stát.
Bitcoin 🤑 se dostal přes hranici 98 tisíc dolarů poté, co jej podpořily zprávy od tvořícího se kabinetu Donalda Trumpa.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal 📜 zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta za údajné válečné zločiny spáchané v Pásmu Gazy. Soud dnes o očekávaném kroku informoval v prohlášení, podle kterého zamítl izraelské námitky proti žádosti prokurátora o vydání zatykače.
