Zajímá nás
Hrubý domácí produkt České republiky se po loňském poklesu o 0,1 procenta v letošním roce o 1,1 procenta zvýší. Ve svém podzimním výhledu světové ekonomiky to předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF).
Čínská centrální banka zavádí největší opatření na podporu hospodářského růstu od pandemie nemoci covid-19. Jejich cílem je dostat ekonomiku z deflační stagnace a nasměrovat ji zpět k vládnímu cíli růstu. Analytici však upozorňují, že pro dosažení cílů je nezbytná další fiskální pomoc, uvedla agentura Reuters.
Česká bankovní asociace (ČBA) zhoršila výhled české ekonomiky. Letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) 0,9 procenta, v květnu předpokládala hospodářský růst 1,4 procenta. Za zhoršením výhledu jsou slabý růst hospodářství v prvním pololetí i negativní vývoj v zahraničí, uvedla ČBA v nové prognóze. Odhad letošní průměrné inflace ponechala asociace na 2,3 procenta.
Silnou ekonomiku tvoří geograficky rovnoměrné rozvrstvení investic, nestačí ekonomickou aktivitu soustředit jen do největšího města. Příkladem je Velká Británie, která sice má velmi úspěšný Londýn, ale pokulhávající regionální metropole. Na statistikách je to znát, zaostává za USA i evropskými rivaly.
Česká ekonomika začíná zvyšovat tempo růstu. Z prognózy České bankovní asociace vyplývá, že letos poroste skoro tak rychle jako americká, příští rok by měla tempo ještě zrychlit. A již v polovině letošního roku by se HDP mohl dostat na předpandemickou úroveň. Lepší pozdě nežli nikdy, chtělo by se říct. Jenomže zároveň tiká bomba ve službách, která může celý optimismus výrazně zbrzdit. Takže počkejme do žní, pak se ukáže.
Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) zlepšila pro letošní rok odhad růstu tuzemské ekonomiky na 1,4 procenta. Pro příští rok očekává růst 2,7 procenta. Inflace podle ní letos klesne na 2,3 procenta, v příštím roce by měla zůstat obdobná, uvádí makroekonomická prognóza, kterou zveřejnila ČBA. V té únorové předpokládala letos růst HDP 1,2 procenta a inflaci 2,7 procenta.
Členství v Evropské unii přispělo k tomu, že je Česko dnes mnohem bohatší zemí. Na konferenci 20 let Česka v EU na Pražském hradě to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Dnes zveřejněné předběžné údaje k výkonu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí signalizují, že hospodářství rostlo mírně výrazněji, než se čekalo. Meziročně přidalo 0,4 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů vzestup o 0,3 procenta. Mezičtvrtletní pak růst činil 0,5 procenta, kdežto očekávání cílila nejčastěji na úroveň 0,4 procenta.
Problémy německé ekonomiky znepokojují sousedy Německa, a to od Švýcarska až po Polsko. Někteří zahraniční ekonomové Berlín vyzývají k reformám, aby se krize dál nešířila, píše agentura Reuters.
Letošní oslabení české koruny vůči euru, o 2,8 procenta, je nejvýraznější mezi všemi měnami regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky (takzvaný EMEA region), konstatuje agentura Bloomberg ve své dnešní analýze kondice české měny. Přitom v blízké době není zvrácení tohoto trendu pravděpodobné, dodává agentura. Důvodem je prý to, že Česká národní banka bude pokračovat v uvolňování své měnové politiky v podobě snižování klíčových úrokových sazeb. K tomu ji přiměje snižující se inflace a zároveň jen dýchavičný ekonomický růst Česka.
Špatný stav německého hospodářství ohrožuje středoevropské ekonomiky závislé na exportu. Ty se stále vzpamatovávají z jednoho z nejhorších inflačních skoků na světě v důsledku pandemie covidu-19. Úzké obchodní vazby s Německem a s jeho kdysi mohutným automobilovým průmyslem přitom byly pro region po pádu komunismu léta přínosem. Nyní jsou ale zpomalením růstu nejvíce ohroženy ekonomiky České republiky a Maďarska, ale také ekonomika Slovenska, uvádí ve své analýze agentura Reuters.
