Indonésie se jako čtvrtá nejlidnatější země světa dlouhodobě pohybuje pod hranicí svých možností. Potřebuje zbohatnout dřív, než její populace zestárne. A čas se krátí, píše americký deník The Wall street Journal (WSJ).
I přes optimismus, který v poslední době zavládal při zprávách o růstu ekonomiky Ruska, čekají rozlohou největší zemi světa těžké časy. Pro server CNBC to uvedla generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová.
Česko má šanci se výrazně prosadit v polovodičovém průmyslu, tedy ve vývoji a výrobě čipů i navazujících oborech. „Je to příležitost, která se objeví jednou za století,“ tvrdí v rozhovoru pro Export.cz investor a podnikatel Jiří Hlavenka.
Německý průmysl skomírá. Ani poslední zveřejněná čísla nedokázala navrátit optimismus do kdysi silného odvětví českého souseda.
Česká národní banka (ČNB) zhoršila výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o 0,6 procenta, zatímco listopadová prognóza ČNB čekala růst 1,2 procenta. Odhad letošní inflace ČNB ponechala na 2,6 procenta. Novou makroekonomickou prognózu představil guvernér ČNB Aleš Michl.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky. Podle aktualizované prognózy se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o 3,1 procenta, zatímco v říjnu MMF letošní růst odhadoval na 2,9 procenta. Za zlepšením prognózy podle fondu stojí příznivější hospodářské vyhlídky ve Spojených státech a v některých velkých rozvíjejících se ekonomikách.
Špatný stav německého hospodářství ohrožuje středoevropské ekonomiky závislé na exportu. Ty se stále vzpamatovávají z jednoho z nejhorších inflačních skoků na světě v důsledku pandemie covidu-19. Úzké obchodní vazby s Německem a s jeho kdysi mohutným automobilovým průmyslem přitom byly pro region po pádu komunismu léta přínosem. Nyní jsou ale zpomalením růstu nejvíce ohroženy ekonomiky České republiky a Maďarska, ale také ekonomika Slovenska, uvádí ve své analýze agentura Reuters.
Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po růstu o 2,4 procenta v roce 2022. V posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt (HDP) mezikvartálně zvýšil o 0,2 procenta, meziročně klesl o 0,2 procenta. Předběžný odhad vývoje ekonomiky zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků je loňský hospodářský pokles důsledkem vysoké inflace, údaje za čtvrté čtvrtletí ale dávají naději na obrat k lepšímu. V evropském srovnání česká ekonomika loni zaostávala, Evropská unie jako celek loni podle Eurostatu hospodářsky rostla o 0,5 procenta.
Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 1,2 procenta, v listopadu předpokládalo růst 1,9 procenta.
Probíhající globální změny mají pro Evropu závažnější ekonomické důsledky než pro Ameriku. Na jedné straně se projevuje geografická blízkost k probíhajícím horkým konfliktům, na druhé straně jde o mizivou schopnost Evropy z proměny světa těžit.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Návrhy se týkají trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Vláda nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období, uvedl úřad vlády.
