Rozpad Evropské unie by měl značné hospodářské dopady na členské státy, nejvíce by utrpěly malé ekonomiky, jako je Malta a Lucembursko. Uvádí to studie německého hospodářského institutu Ifo a hospodářskopolitické platformy EconPol Europe. Velké následky by zhroucení bloku mělo i pro Českou republiku a Slovensko. Kompletní osazenstvo unie by poškodil i rozpad jednotného trhu či eurozóny, ale méně.
Česká ekonomika bude v prvním čtvrtletí letošního roku stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 procenta. To bude výrazně pod očekávaným průměrem celé Evropské unie. Počítá s tím dnes zveřejněná makroekonomická prognóza Evropské komise, která v případě České republiky nijak nezměnila dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu (HDP).
Česká republika má momentálně jednu z reálně nejvíce uvolněných měnových politik na světě, tedy politiku, jež poměrně málo tlumí inflaci. Vyplývá to z nejnovějšího pravidelného přehledu agentury Bloomberg. Ten sestává nejen z nominálních základních úrokových sazeb, které přímo nastavují jednotlivé centrální banky, ale také ze sazeb reálných, které zohledňují inflaci. Reálné úrokové sazby jsou přitom pro rozhodování investorů či spotřebitelů často podstatnější než sazby nominální. Vyjadřují totiž skutečnou, tedy právě reálnou, cenu peněz, resp. úvěrů.
Ratingová agentura Moody's Investors Service zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny o jeden stupeň hlouběji do spekulativního pásma na Ca. Výhled ratingu změnila na stabilní z negativního, což znamená, že neplánuje v nejbližších měsících rating země měnit. Důvodem zhoršení ratingu jsou dopady války s Ruskem, které budou pravděpodobně představovat dlouhodobé problémy pro ukrajinskou ekonomiku a veřejné finance.
Evropská unie se chystá v reakci na masivní americké a čínské státní subvence povolit dočasnou a omezenou státní podporu firmám tvořícím takzvanou zelenou ekonomiku. Lídři členských zemí se v noci na dnešek na mimořádném summitu v Bruselu dohodli na obrysech plánu podpory ekonomik, podrobnosti včetně možného financování však nechali na další vrcholné schůzky.
České firmy letos očekávají náročný rok. Více než polovina z nich očekává, že se jim propadne zisk nebo budou ve ztrátě. Zvýšení zisku předpokládá asi 14 procent tuzemských podniků. Situace se v jednotlivých odvětvích a firmách liší. Nejhorší scénář, který hrozil loni, ale nenastal. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR. Stát by podle firem měl vytvořit dlouhodobou koncepci pomoci.
Česká bankovní asociace (ČBA) letos očekává hospodářskou stagnaci, hrubý domácí produkt vzroste o 0,1 procenta. Česko by se mělo k hospodářskému růstu vrátit příští rok, kdy ekonomika poroste o 2,7 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou ČBA představila. Asociace je optimističtější než ministerstvo financí i Česká národní banka (ČNB), které letos očekávají hospodářský pokles.
Americký prezident Joe Biden ve svém poselství o stavu unie vyzdvihl ekonomické oživení USA po pandemii covidu-19 a řekl, že nezaměstnanost je nejnižší za posledních 50 let a že inflace klesá. Demokracie v USA je dva roky po útoku na Kapitol podle Bidena "neohnutá a nezlomená" a Spojené státy jsou na tom ekonomicky lépe než zbytek světa.
Americká počítačová společnost Dell Technologies celosvětově propustí 6650 lidí, což je zhruba pět procent zaměstnanců. Podnik čelí propadu poptávky po osobních počítačích, a stal se tak další z řady technologických firem, které se zbavují tisíců zaměstnanců. S odkazem na interní sdělení provozního ředitele o tom informuje agentura Bloomberg.
Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, řekl v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech, měla by ji zvýšit, doplnil. Podle Jana Švejnara, ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je česká ekonomika ve výjimečné situaci, když prochází recesí, ale zároveň má vysokou jádrovou inflaci.
Ropný a plynárenský gigant Shell vykázal rekordní roční zisky poté, co loni vzrostly ceny energií po ruské invazi na Ukrajinu. Společnost za rok 2022 oznámila upravený zisk ve výši 39,9 miliardy dolarů (asi 862 miliard korunr), což je nejvíce ve své 115leté historii, uvádí BBC.
