U příležitosti vládou zvažovaného zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se opět rozjela veřejná diskuse o tom, zda a jak jsou zvýhodněny. Jenže srovnávat OSVČ či živnostníky a zaměstnance je jako porovnávat jablka a hrušky. Prostě to univerzálně nejde a je třeba posuzovat věc případ od případu. Rozhoduje věk, pohlaví, kvalifikace, místo bydliště, ochota dojíždět, rodinné zázemí a mraky dalších faktorů.
Nominální úrokové sazby kolem pěti procent i kladné reálné sazby jsme v americké ekonomice již viděli. Nepředstavují zásadní překážku ani pro ekonomický růst ani pro střednědobou výkonnost akciového trhu. Naopak, nadměrné množství levných peněz v ekonomice utváří podklad pro perzistentní pokles efektivity a tvorbu nerovnováh v podobě vysoké a trvalé inflace. Fed se z nedávné inflační epizody nejspíše poučil a má silnou motivaci držet úrokové sazby na zvýšené úrovni dlouhodobě, komentuje pro Newstream ekonom J&T David Havrlant.
Slovenská ekonomika loni v posledním čtvrtletí podle předběžného odhadu udržela tempo mezičtvrtletního růstu na 0,3 procenta, stejného výsledku po revizi údajů dosáhla i v předchozích třech kvartálech. V meziročním srovnání pak tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) zpomalilo na 1,1 procenta z 1,4 procenta ve třetím čtvrtletí, a dostalo se tak na nejnižší loňskou hodnotu.
Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech. Ovšem třeba muž, jemuž je nyní 37 let, má jít podle záměru vlády do důchodu o rok později, v 66 letech, a nyní 26letý muž si na penzi počká dokonce až do 68 let. Při navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky, ze 65 na 68 let, bude činit úspora pro veřejné rozpočty zhruba 110 miliard korun ročně – v současných cenách a při současném výkonu ekonomiky. Plyne z vládních výpočtů.
Česká ekonomika bude v prvním čtvrtletí letošního roku stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 procenta. To bude výrazně pod očekávaným průměrem celé Evropské unie. Počítá s tím dnes zveřejněná makroekonomická prognóza Evropské komise, která v případě České republiky nijak nezměnila dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu (HDP).
Česká republika má momentálně jednu z reálně nejvíce uvolněných měnových politik na světě, tedy politiku, jež poměrně málo tlumí inflaci. Vyplývá to z nejnovějšího pravidelného přehledu agentury Bloomberg. Ten sestává nejen z nominálních základních úrokových sazeb, které přímo nastavují jednotlivé centrální banky, ale také ze sazeb reálných, které zohledňují inflaci. Reálné úrokové sazby jsou přitom pro rozhodování investorů či spotřebitelů často podstatnější než sazby nominální. Vyjadřují totiž skutečnou, tedy právě reálnou, cenu peněz, resp. úvěrů.
Ratingová agentura Moody's Investors Service zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ukrajiny o jeden stupeň hlouběji do spekulativního pásma na Ca. Výhled ratingu změnila na stabilní z negativního, což znamená, že neplánuje v nejbližších měsících rating země měnit. Důvodem zhoršení ratingu jsou dopady války s Ruskem, které budou pravděpodobně představovat dlouhodobé problémy pro ukrajinskou ekonomiku a veřejné finance.
Evropská unie se chystá v reakci na masivní americké a čínské státní subvence povolit dočasnou a omezenou státní podporu firmám tvořícím takzvanou zelenou ekonomiku. Lídři členských zemí se v noci na dnešek na mimořádném summitu v Bruselu dohodli na obrysech plánu podpory ekonomik, podrobnosti včetně možného financování však nechali na další vrcholné schůzky.
České firmy letos očekávají náročný rok. Více než polovina z nich očekává, že se jim propadne zisk nebo budou ve ztrátě. Zvýšení zisku předpokládá asi 14 procent tuzemských podniků. Situace se v jednotlivých odvětvích a firmách liší. Nejhorší scénář, který hrozil loni, ale nenastal. Vyplývá to z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR. Stát by podle firem měl vytvořit dlouhodobou koncepci pomoci.
Česká bankovní asociace (ČBA) letos očekává hospodářskou stagnaci, hrubý domácí produkt vzroste o 0,1 procenta. Česko by se mělo k hospodářskému růstu vrátit příští rok, kdy ekonomika poroste o 2,7 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou ČBA představila. Asociace je optimističtější než ministerstvo financí i Česká národní banka (ČNB), které letos očekávají hospodářský pokles.
Americký prezident Joe Biden ve svém poselství o stavu unie vyzdvihl ekonomické oživení USA po pandemii covidu-19 a řekl, že nezaměstnanost je nejnižší za posledních 50 let a že inflace klesá. Demokracie v USA je dva roky po útoku na Kapitol podle Bidena "neohnutá a nezlomená" a Spojené státy jsou na tom ekonomicky lépe než zbytek světa.
