Dnes je to přesně třicet let od připojení České republiky k internetu. Od té doby zaznamenal obrovský rozmach, který poznamenal život každého z nás. A také dal vzniknout internetové ekonomice. Ta dnes představuje zhruba 5,5 procenta hrubého domácího produktu České republiky, tedy přibližně 360 miliard korun ročně. Její význam je tak srovnatelný třeba se stavebnictvím. Impuls jí dodala i pandemie.
Ruská ekonomická elita se smiřuje s výraznými finančními ztrátami, které jim přináší rostoucí napětí ve vztazích se Západem.
Ekonomická úroveň Česka loni klesla na 86 procent průměru 19 zemí eurozóny a na této úrovni by měla zůstat i v letošním roce. Předloni byla úroveň ČR na 88 procentech. Česko by i tak na tom mělo bylo lépe než Polsko, Maďarsko, Slovensko, Portugalsko nebo Španělsko. Vyplývá to z odhadů v makroekonomické prognóze ministerstva financí.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce zvýšil o 2,7 procenta, uvedl ve své předběžné zprávě spolkový statistický úřad. Ekonomika se tak vrátila k růstu po předloňském propadu o 4,6 procenta, za kterým stály negativní hospodářské dopady koronavirové pandemie.
Česká národní banka by měla dál zvyšovat úrokové sazby, říká v rozhovoru pro newstream.cz renomovaný český ekonom David Marek, v současnosti hlavní ekonom Deloitte ČR. Marek očekává, že sazby se přehoupnou ze současných 3,75 procenta přes čtyři procenta. A koruna bude dál posilovat. Během rychlé doby by podle něj mohla prolomit úroveň 24 koruny za euro.
Letošní rok bude podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) jedním z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku ČR. Bude se muset vypořádat s potížemi způsobenými inflací, růstem cen energií i s epidemií COVID-19. Vyřešit je podle něj potrvá dlouho. Doufá, že první pozitivní výsledky přijdou ještě před koncem roku. Varoval před politickými populisty, kteří budou slibovat jednoduchá řešení. Jako možnost prosazení toho, co Česko životně potřebuje, vidí Fiala české předsednictví v Evropské unii, kdy země bude více vidět a slyšet. Fiala to řekl ve svém dnešním novoročním projevu.
Česko od dneška hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří – v tomto měsíci až desetiprocentní – způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022.
V Česku se letos v říjnu vyrobilo o celou třetinu méně aut než loni v říjnu. Jedná se o zásadní příčinu toho, proč se rekonvalescence české ekonomiky po pandemickém šoku poněkud protahuje. Vždyť nebýt čipového hladomoru – klíčového důvodu propadu automobilové výroby – letošní meziroční vzestup tuzemského průmyslu by byl více dvojnásobný. Takto ale bude příznivou zprávou i to, pokud průmysl letos vzroste o desetinu. Příští rok však bude těžký – ale pak spatříme světlo na konci tunelu.
Světově významná ratingová agentura Fitch Ratings opět potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni AA-. Naposledy tak učinila koncem letošního června.
Mírný ústup z maxim, tak by se dal jednoduše popsat uplynulý týden. Obchodování se po zběsilém růstu, který trval nepřetržitě šest dní, rozhodlo vybrat si mírnou přestávku.
Pandemická situace v Česku a v Německu se dál zhoršuje. V Česku přibývá denně kolem 13 tisíc nově nakažených - týdenní průměr nově nakažených na 100 tisíc obyvatel přesáhl 85. To je nejrychlejší přírůstek od března letošního roku. Situace se dramaticky zhoršuje také v Německu - největší evropské ekonomice.
Premiér Petr Fiala o sobě říká, že je "netričkový, ale👔👔👔 košilový typ." A co až nebude reprezentovat? ptá se Jana Havligerová...
Číst více
