Česko i Německo přistoupilo od příštího roku k zastropování cen energií, jejich koncepce jsou však zásadně odlišné. Zatímco český systém cenových stropů omezí náklady na energie hlavně domácnostem, v Německu by měl z opatření těžit více průmysl. Česko navíc na rozdíl od Německa a dalších okolních zemí zastropování nelimituje spotřebou. Který přístup je lepší? Analytici se neshodnou.
Polostátní energetická společnost ČEZ od začátku příštího roku zdraží elektřinu. Většina zákazníků bude od ledna platit vládou zastropované ceny, klienti si u nejběžnějších sazeb měsíčně připlatí kolem 300 korun. Zdražení se netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou, uvedl mluvčí společnosti Roman Gazdík. Firma vyšší ceny oznámila v den, kdy zveřejnila výsledky, podle kterých ji kvůli vyšším cenám energií stoupl do září zisk osminásobně. Nové ceníky se zastropovanými cenami pro příští rok ohlásili i další dodavatelé energií.
Inflace v Česku v říjnu meziročně vzrostla o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Zpomalení bylo ovlivněno zejména cenami v bydlení, kde ceny elektřiny klesly o 38,2 procenta. Naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje meziroční růst cen opět zrychlil, uvedl Český statistický úřad.
Pražská energetika (PRE) od ledna příštího roku zdraží dodávky elektřiny a plynu. Většina zákazníků bude platit vládou zastropované ceny, proti současnosti si tak průměrná pražská domácnost připlatí nižší stovky korun měsíčně.
Energetickou chudobou jsou v Česku ohroženy stovky tisíc lidí. Nejčastěji jde o seniory, vícečlenné rodiny nebo samoživitele. Jejich situace se projevuje zejména neschopností přiměřeného vytápění, vysokými výdaji nad 40 procent disponibilních příjmů nebo problémy s placením účtů. Upozornila na to studie investiční společnosti Wood&Company.
Evropské domácnosti platí za elektřinu a zemní plyn více než kdy jindy, přestože vlády utrácejí miliardy na ochranu spotřebitelů před energetickou krizí. Cena plynu v říjnu v zemích EU a Velké Británii byla dvakrát vyšší, než ve stejném měsíci před rokem, u elektřiny je nárůst vyšší než dvě třetiny, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data energetické poradenské společnosti VaasaETT.
Průměrná cena elektřiny v Evropské unii v první polovině roku meziročně prudce stoupla o 15 procent. V České republice byl růst největší, činil 62 procent. Za Českem následuje Lotyšsko (nárůst o 59 procent) a Dánsko (plus 57 procent). Vyplývá to z dat, která zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Vyšší ceny energií významně ovlivňuje ruská vojenská agrese na Ukrajině.
Akcie ČEZ dnes po začátku obchodování na pražské burze zareagovaly zřetelně pozitivně na výsledek včerejšího podvečerního sněmovního jednání. Akcie energetické společnosti momentálně přidávají oproti včerejší uzavírací hodnotě více než čtyři procenta. Svědčí jim zejména fakt, že Pirátská strana včera stáhla svůj požadavek na zavedení daně z mimořádných zisků platné zpětně už za letošní rok. Daň tak podle všeho bude platit až od roku 2023.
Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až 200 miliard eur (takřka pět bilionů korun). Poslanci Spolkového sněmu v pátek souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země. Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.
Ukrajina kvůli dnešním útokům ruských raket na energetickou infrastrukturu od úterý pozastaví vývoz elektřiny. Na svých stránkách o tom informovalo ministerstvo energetiky. Uvedlo, že země musí nyní stabilizovat vlastní energetickou soustavu.
Globální energetický sektor za poslední desetiletí vzrostl. Téměř všeho je více - elektráren ve výstavbě, produkce elektráren, více obnovitelných zdrojů, ale také více uhlí a plynu. Výstavba nových energetických zařízení je ale geograficky velmi koncentrovaná a převážná většina nových kapacit připadá na malý počet trhů. Nejvíce je tato koncentrace patrná u výroby elektřiny z větru a slunce. Upozornila to organizace BloombergNEF.
