Současná situace na trhu s energiemi v Evropě připomíná situaci, kdy v restauraci kamarádi platí společný oběd dohromady rovným dílem. Kdo si objedná levné jídlo, chová se iracionálně, protože sice zaplatí hodně, ale dobře se nenají. Proto je racionální objednat pro sebe drahé jídlo, což nakonec učiní všichni. Podobně i v současné energetické situaci v Evropě mají státy možnost domluvit se na úsporách. To ale neudělají, protože racionální je partnery zradit a nákup plynu dotovat. Plyn tak budou dotovat všichni, žádný plyn ani elektřina navíc tím nevznikne – jen si státy vyprázdní rozpočty, míní programátor a analytik Dušan Janovský.
Příspěvky státu lidem a firmám platícím vysoké účty za elektřinu a plyn, zastropování cen energií a další. To jsou opatření, která vláda Petra Fialy (ODS) či EU přijaly či se chystají přijmout na zmírnění dopadů rapidně vysokých cen energií vyhnaných k rekordům v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Tady je jejich přehled.
Opatření české vlády stanoví maximální ceny energií, představené unijní opatření určí maximální výnosy výrobců a zajistí finanční prostředky do státních rozpočtů na pomoc odběratelům zasaženým vysokými cenami energií. Rozdíl v národním a celoevropském řešení na Twitteru krátce popsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Aktuální trh s elektřinou, kde se cena určuje podle nejdražšího způsobu výroby potřebného k uspokojení poptávky, není spravedlivý ke spotřebitelům. Před europoslanci to řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Slíbila „hlubokou a komplexní reformu“.
V růstu cen akcií ČEZ se podle ekonomů odráží fakt, že stanovený strop energií je vysoko nad cenou, za kterou ČEZ svou produkci prodává. Negativní informací pro akcie ale může být podle některých analytiků zavedení mimořádné daně.
Zastropování je „úsporný tarif na steroidech“, ale nemotivuje k úsporám jako v Rakousku. Jeho náklady lze odhadnout na 200 miliard korun ročně, což válečná daň ani z poloviny nepokryje.
Až o desítky tisíc korun zaplatí domácnosti za letošní a příští rok za energie více, než byly zvyklé. Vyplývá to z materiálů, které vláda zveřejnila. Nejvíc zaplatí lidé, kteří topí elektřinou.
Vláda určila maximální cenu silové elektřiny 6 korun za kWh a plynu 3 koruny. Nižší ceny poznají lidé již během listopadu. Platí pro domácnosti i živnostníky. Kritici poukazují na to, že tak drahé energie nikdo neplatí. Výhodou podle vlády ale je, že ceny neporostou nad tento strop.
Pokles cen pohonných hmot byl hlavním důvodem zpomalení růstu cen v srpnu. Naopak ceny spojené s bydlením rostou raketově vzhůru, vychází z dat Českého statistického úřadu.
Druhý čistě zářijový týden začne zostra, pražský městský soud otevře kauzu Čapí hnízdo. Žádné omluvenky zatím nedorazily, tak by na veřejné projednávání měl osobně dorazit šéf hnutí ANO.
Česká vláda podle všeho zastropuje domácnostem platby za elektřinu a také zavede daň z mimořádných zisků na některá odvětví. Z výnosu této daně by se měla financovat další opatření ulevující od energetické drahoty domácnostem i firmám. Dnes to v televizi uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. Ministr financí také chystá ambiciózní program na podporu velkého průmyslu.
Hodnota majetku 500 nejbohatších lidí světa v žebříčku sestavovaném agenturou Bloomberg se ve čtvrtek propadla ⬇ o 208 miliard USD (4,7 bilionu korun). To je čtvrtý nejvyšší jednodenní pokles za 13 let, kdy začal Bloomberg tento index sestavovat, a nejvyšší od vrcholu pandemie nemoci covid-19. Příčinou je propad světových akciových trhů způsobený oznámením amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení rozsáhlých cel.
Čína od 10. dubna uvalí dodatečná cla ve výši 3️⃣4️⃣ procent na veškerý dovoz ze Spojených států. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom dnes informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na dovoz z Číny bude platit 34procentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent.
Ceny ropy 🛢 dnes navázaly na čtvrteční propad a severomořský Brent je nejníže od konce roku 2021. Hlavní příčinou jsou podle analytiků obavy ze slabé poptávky vyvolané celními poplatky, které zavádí administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vliv má ale i překvapivé rozhodnutí členů skupiny OPEC+ zvýšit těžbu.
Prodej nových osobních vozů 🚗 v Česku letos v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl ↗ o 3,6 procenta na 59 686 aut. Dostal se tak zpět na úroveň před pandemií covidu. V březnu prodej vzrostl o 19,3 procenta na 22 566 vozů. Přibližně 74 procent aut nakoupily firmy, uvedli dnes zástupci Svazu dovozců automobilů.
Světové ceny potravin v březnu pokračovaly v růstu 📈, výrazně zdražily rostlinné oleje, zatímco obiloviny a cukr zlevnily. Ukázal to cenový index, který dnes zveřejnila Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Členové bankovní rady České národní banky (ČNB) nepovažují proces snižování ↘ úrokových sazeb za ukončený. Vidí ale proinflační rizika, která v domácí ekonomice přetrvávají a v zahraničí rostou. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady o nastavení úrokových sazeb, který dnes ČNB zveřejnila.
Číst více
Japonská automobilka 🚘 Nissan Motor upustila od plánu omezit výrobu ve svém americkém závodě. Reaguje tak na 25procentní clo na dovoz automobilů do Spojených států, které Američané začali vybírat ve čtvrtek.
Trend úspor elektřiny ⚡ a plynu v Česku skončil. První letošním čtvrtletí bylo od energetické krize v roce 2022 druhým po sobě, kdy spotřeba meziročně rostla 📈 i po očištění o vliv počasí. Proti předkrizovým letům však zůstávají úspory značné. Vyplývá to z tiskové zprávy energetické skupiny Amper.
Meziroční inflace v Česku letos v březnu stagnovala ➡ na 2,7 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V únoru spotřebitelské ceny rostly podle konečných údajů úřadu také o 2,7 procenta. Oproti únoru zrychlil v březnu růst cen potravin, energie naopak dále zlevňovaly. Konečnou hodnotu březnové inflace představí ČSÚ ve čtvrtek 10. dubna. V předchozích měsících pokaždé potvrdil svůj předběžný odhad.
Číst více
Tržby v českém maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v únoru mírně zrychlily meziroční růst ↗ na 3,8 procenta. V lednu stouply podle revidovaných údajů o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání se tržby obchodníků zvýšily o 0,4 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad. K meziročnímu růstu maloobchodních tržeb podle statistiků nejvíc přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot.
Číst více
