Čína má v současnosti schválené k výstavbě nebo ve výstavbě uhelné elektrárny o výkonu 243 gigawattů. To by stačilo pro uspokojení poptávky Německa. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na údaje Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) a Global Energy Monitor (GEM).
Přibližně 90 procent firem v Česku očekává v příštích pěti letech další zdražování energií, velká část z nich uvažuje o využití alternativních zdrojů energie.
Španělská investiční společnost Asterion Industrial Partners, která se zaměřuje na infrastrukturu, se dohodla na koupi německé energetické společnosti Steag. Zvítězila tak nad nabídkou českého podnikatele Daniela Křetínského. Jeho Energetický a průmyslový holding (EPH) a Asterion byly posledními dvěma zájemci. Informovala agentura Reuters. Nabídka Asterionu podle nich podnik oceňuje na přibližně 2,5 miliardy eur (60,3 miliardy korun) včetně dluhu. Zúčastněné společnosti se odmítly k věci vyjádřit.
Největší výrobce elektřiny na Slovensku, společnost Slovenské elektrárne, podepsal s americkou firmou Westinghouse smlouvu o dodávce jaderného paliva pro atomové elektrárny na Slovensku. Cílem je diverzifikace dodávek tohoto paliva. Slovensko, kde mají jaderné elektrárny největší podíl na výrobě elektřiny, tak už nebude závislé na dovozu jaderného paliva z Ruska.
Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS koupí od německé společnosti RWE provozovatele šesti tuzemských zásobníků plynu za 360 milionů eur, tedy přes 8,68 miliardy korun. Obě společnosti uzavřely kupní smlouvu. Transakci ještě musí schválit regulační orgány, dokončena by měla být do konce roku.
Evropská komise schválila České republice režim v objemu 800 milionů eur (19,3 miliardy korun) na podporu podnikům, které se potýkají se zvýšenými náklady na energie kvůli ruské válce na Ukrajině. Pomoc budou moct získat velké podniky ve všech odvětvích.
Může se Česko stát ekonomickým tygrem Evropy? Nebo bude povlávat v oceánu mezinárodních obchodních vztahů a bude závislé na tom, co rozhodnou Němci?
Projekt paroplynové elektrárny v hrabství Galway na západě Irska dostal stopku. Investor, společnost EP Energy Developments, uvedl, že je to kvůli neúměrně rostoucím nákladům. Výstavba záložního zdroje se již firmě z holdingu EPH Daniela Křetínského nevyplatí. Jako první s informací přišel server Seznam Zprávy. Projekt měl původně stát 100 milionů eur, asi 2,4 miliardy korun.
Kominictví v Česku v poslední době opět nabývá na významu. Počet kominických živností se v posledních čtyřech letech do konce loňského roku zvýšil o více než desetinu na 3351. Navíc jim nyní výrazněji přibývají zakázky, lidé totiž kvůli dražším energiím stále častěji přecházejí k alternativnímu vytápění a zprovozňují tak dlouhodobě nevyužívané komíny, uvedl to prezident tuzemského Společenstvo kominíků ČR Jaroslav Schön.
Maďarsko podepsalo s Ruskem upravenou stavební smlouvu o rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks. Podpis dohody ukončuje přípravnou fázi projektu a otevírá cestu k zahájení stavebních prací. Uvedl to dnes podle agentury MTI maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó po videohovoru s šéfem ruského atomového koncernu Rosatom Alexejem Lichačovem.
Dosud nejvyšší dotaci z Modernizačního fondu, více než šest miliard korun, získá společnost ČEZ na výstavbu zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v areálu středočeské Elektrárny Mělník. Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátkové sice jde o nejvyšší schválenou podporu, pokrývá ale jen 46 procent z celkových uznatelných výdajů. V porovnání s obdobnými schválenými nadlimitními projekty z programu HEAT se tedy jedná o vůbec nejnižší podporu, běžně podle mluvčí pokrývá dotace okolo 50 procent způsobilých výdajů. Na dotaci upozornil již dříve Ekonomický deník.
