Dovoz uhlí z Ruska do Číny se v červenci vyšplhal na nejvyšší úroveň za nejméně pět let. Rusko si rovněž třetí měsíc za sebou udrželo pozici největšího dodavatele ropy do Číny. Vyplývá to podle agentury Reuters z celních údajů. Rusko v poslední době do Číny uhlí i ropu dodává se slevou. Reaguje tak na pokles poptávky ze strany západních zemí, který je důsledkem ruského útoku na Ukrajinu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prověří, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům zálohy odpovídající očekávané spotřebě a ceně energií, tedy zda dodavatelé zálohy nezneužívají, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Lidé podle něj nemají za bydlení platit více než 30 procent svých příjmů, v Praze je to 35 procent, a to včetně všech poplatků například za vodu nebo energii. Premiér očekává, že MPO bude o prvních výsledcích kontrol výše záloh informovat již v příštím týdnu.
Rusko předpokládá, že se průměrná vývozní cena jeho plynu letos více než zdvojnásobí na 730 dolarů (17 614 korun) za 1000 metrů krychlových. Až do roku 2025 pak bude klesat spolu se snižováním vývozu. Vyplývá to z odhadu ruského ministerstva hospodářství, do kterého nahlédla agentura Reuters.
Německo kvůli energetické krizi neodstaví své poslední tři jaderné elektrárny a nechá je prozatím v provozu i po konci letošního roku, kdy Berlín zastavení výroby energie z jádra plánoval, napsal list The Wall Street Journal, který se odvolává na tři nejmenované německé vládní představitele. Ponechání jaderných elektráren v provozu bude pro Německo přelomovým rozhodnutím, neboť v zemi až do ruské invaze na Ukrajinu panovala jasná a široká politická shoda na odklonu od nukleární energetiky.
Stát odebral 13 firmám kapacitu pro skladování plynu v zásobnících, kterou nevyužívaly. O kapacitu přišla mimo jiné Moravia Gas Storage, kterou spoluvlastní ruský Gazprom. Firmy přišly o kapacitu v celkovém objemu 261 milionů metrů krychlových plynu, informoval David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Roční spotřeba plynu v ČR činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu, z Ruska pochází zhruba 98 procent.
Problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi je v tom, že není dostatečně adresná. Jestliže by pomoc v podobě úsporného tarifu ulevovala pouze skutečně potřebným, stát by i při zdvojnásobení vyplácené pomoci ušetřil až polovinu nynějších nákladů tarifu. Úspora by mohla jít na vrub snížení DPH u základních potravin z 15 na 10 procent. Zadlužení eráru by se nezvýšilo o jediný haléř a těžili by z toho všichni, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Uhlí meziročně podražilo až o desítky procent. A bude hůř, obchodníci očekávají další růst cen. Suroviny je zatím dostatek, problémy jsou někde ale například s černým uhlím. Lidé nakupují víc uhlí kvůli obavám z nedostatku a ceny plynu. Vyplývá to z ankety mezi provozovateli uhelných skladů.
Saúdskoarabská investiční společnost Kingdom Holding, kterou kontroluje saúdský princ Valíd bin Talál, v únoru a v březnu v tichosti investovala přes půl miliardy dolarů (více než 12 miliard korun) do předních ruských energetických firem Gazprom, Rosněfť a Lukoil. Vyplývá to podle agentury Reuters ze zpráv pro regulační úřady.
Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu na energetické burze European Energy Exchange (EEX) v Lipsku poprvé překročila 500 eur (zhruba 12 300 korun) za megawatthodinu (MWh). Za poslední rok se tak zvýšila zhruba o 500 procent, vzhůru ji tlačí hlavně omezování dodávek ruského plynu, informovala agentura Bloomberg.
Snižování teplot vytápění veřejných i kancelářských prostor, omezení veřejného osvětlení i neonových reklam a výloh, zkrácení otevírací doby obchodů či provozu fontán a vodotrysků i snižování stavu zaměstnanců. Evropské vlády, samosprávy, instituce a firmy hledají nejrůznější způsoby, jak snížit v následujících měsících spotřebu energií a přežít nadcházející zimu, která bude kvůli neustálému omezování dodávek plynu a ropy z Ruska jedna z nejtvrdších. Co vše se v Evropě včetně Česka chystá? Podívejte se na přehled.
Dramatický růst cen plynu a elektřiny způsobuje současný strmý nárůst popularity tuhých paliv, zejména dřeva a hnědého uhlí. Jejich cena tak citelně stoupá. Stále však ne tolik jako cena plynu nebo elektřiny.
