Velká část tuzemských domácností v Česku, které jsou připojeny na centrální vytápění, si v příštím roce za teplo připlatí až stovky korun měsíčně, uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
Od začátku příštího roku nelze počítat s poklesem cen potravin, když mají růst ceny energií. Snížení daně z přidané hodnoty (DPH) o tři procenta se proto nemůže projevit. V České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce to řekla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že naopak nevidí důvod, proč by měly ceny potravin růst. Firmy by se podle něj měly přestat na ceny energií vymlouvat, protože se dostaly na průměr EU.
Nadcházející zimní měsíce mohou nemilosrdně poukázat na nedostatečné zateplení domu a odhalit i další problémy, spojené i s možnými vyššími účty za energie. Co s tím? Jedním z řešení může být možnost využití státního programu Nová zelená úsporám. Ten pomůže s výměnou starých kotlů, instalací fotovoltaiky nebo úsporného systému na ohřev vody ale třeba i s výstavbou pasivního domu nebo vybudováním zelené střechy.
Přes 90 procent Čechů se v posledním roce snaží o úspory ve spotřebě energií více než v minulosti. Převážně k tomu volí spíše menší úsporná opatření typu omezení svícení nebo vytápění. Větší investice, jako jsou například zateplení či pořízení úspornějšího kotle, realizovala méně než desetina spotřebitelů. Vyplývá to z průzkumu organizace Budovy21, podle níž lidem často schází informace o návratnosti větších opatření.
Největší výrobce pálených cihel a střešních tašek v ČR nebude v zimě vyrábět. Odstávka se bude týkat všech jeho devíti závodů v Česku. Na vině je nedostatečná poptávka vyvolaná nedostupnými hypotékami a všeobecnou drahotou.
Koncové ceny elektřiny v příštím roce stoupnou oproti letošnímu roku maximálně o jednotky procent, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj nehrozí zdražování o desítky procent a připomněl, že ceny elektřiny na trhu od dodavatelů postupně klesají. Zároveň připustil ještě možnost úpravy návrhu Energetického regulačního úřadu.
Míra inflace v eurozóně v říjnu klesla na 2,9 procenta, uvedl v rychlém odhadu unijní statistický úřad Eurostat. Je to větší pokles, než se čekalo, zejména díky výraznému snížení cen energií. V září míra inflace ve skupině dvaceti zemí, které používají společnou měnu euro, činila 4,3 procenta. Data za ostatní země Evropské unie, které nejsou zároveň členy eurozóny, rychlý odhad neobsahuje.
Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti vzroste podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) oproti letošnímu roku o 71 procent, což bude znamenat zdražení asi o 1408 korun za megawatthodinu s DPH.
Elektřina českým domácnostem v prvním letošním pololetí meziročně zdražila o více než čtvrtinu a plyn o více než polovinu, uvádí Eurostat. Češi za energie platili výrazně více než Maďaři, Poláci nebo Slováci.
Ceny elektřiny a zemního plynu by měly ve zbytku tohoto a během příštího roku zůstat na stabilní úrovni, výraznější zdražování ani zlevňování by nastat nemělo. Naopak ceny ropy a pohonných hmot mohou dál růst. Uvádí to oslovení analytici. Podle nich bude pro vývoj cen komodit klíčový zejména další vývoj geopolitické situace ve světě, hlavně pak na Blízkém východě.
Česko již prakticky zkrotilo inflaci. Potvrzují to i dnes zveřejněná data Eurostatu. Z nich dále vyplývá, že Češi se můžou těšit z nejvýraznějšího tempa zlevňování v celé EU.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal 📜 zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta za údajné válečné zločiny spáchané v Pásmu Gazy. Soud dnes o očekávaném kroku informoval v prohlášení, podle kterého zamítl izraelské námitky proti žádosti prokurátora o vydání zatykače.
