Lidová republikánská strana (CHP), největší opoziční strana v Turecku, zaznamenala nečekaně velké zisky v nedělních místních volbách. Ovládla klíčová města včetně Istanbulu a Ankary a posílila i v mnoha dalších provinciích, včetně tradičně konzervativních regionech jako Adiyaman na jihu Turecka. Vyplývá to z výsledků voleb po sečtení téměř všech hlasů, informovaly agentury Reuters a AP. Výsledky jsou nepříjemné pro tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který usiloval o znovuzískání kontroly nad městskými oblastmi. Podle pozorovatelů se ukazuje, že mu vyrostla silná politická konkurence.
Za tři týdny Turecko volí nového prezidenta a s blížícími se volbami roste nejistota na měnovém trhu a turecká lira nadále oslabuje. Turci se snaží své úspory chránit na speciálních účtech, které dotuje tamní vláda, aby zabránila ještě většímu oslabování domácí měny.
Na sociálních sítích koluje video z roku 2019, na němž se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan před tehdejšími místními volbami chlubí tím, že takzvanými stavebními amnestiemi „vyřešil problém” více než stovky tisíc obyvatel provincie Kahramanmaraş. Právě tato oblast je jednou z nejhůře postižených zemětřesením, při němž se před týdnem zřítilo či bylo vážně poškozeno podle dosavadních údajů na 25.000 budov. Informoval o tom opoziční server Duvar.
Zemětřesení, které v pondělí otřáslo Tureckem a Sýrií, si vyžádalo už přes 11.000 obětí, z toho na 2600 na syrské straně hranice. Uvedly to dnes zahraniční agentury s odvoláním na oficiální statistiky obou zemí. Na místě jsou také desítky tisíc zraněných.
Turecko začalo vybírat svého prvního kosmonauta, jehož plánuje příští rok vyslat na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Zájem stát se prvním tureckým kosmonautem už projevilo 27 tisíc lidí, informoval v úterý turecký ministr průmyslu Mustafa Varank. V rámci svého ambiciózního vesmírného programu plánuje Ankara také už koncem příštího roku zkušební let vlastní rakety na Měsíc.
Švédsko a Finsko učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO.
V minulém týdnu jsme byli svědky pokračujícího růstu volatility na světových akciových trzích (index strachu VIX dosáhnul dlouho nevídaných úrovní nad 30 bodů), když trhy reagovaly zejména na rozšíření nové varianty covidu Omikron. Přesto je pravděpodobně skutečným spouštěčem výprodejů na burzách fakt, že centrální banka Fed by mohla utlumovat svoje nákupy aktiv podstatně rychleji. Pro index S&P 500 by to znamenalo návrat pod 4600 bodů a pro německý DAX k 15 000. A jaké byly další významné události týdne?
Ruská armáda odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších 🚀 raket středního doletu nazvanou Orešnik, vybavenou nejadernou bojovou hlavicí, prohlásil dnes podle médií ruský prezident Vladimir Putin. Tyto rakety dosahují desetinásobku rychlosti zvuku a nemohou je sestřelit ani americké systémy protiraketové obrany v Evropě, tvrdil Putin.
Dosavadní republikánský kongresman Matt Gaetz oznámil, že již ❌ nebude usilovat o funkci ministra spravedlnosti, kterou mu nabídl zvolený americký prezident Donald Trump. Rozhodl se tak po schůzkách se členy Senátu, který obsazování vlády schvaluje a kde Gaetzova překvapivá nominace neměla jistou podporu.
Německý odborový svaz automobilky Volkswagen ☝ doporučí členům, aby od 1. prosince vstoupili do stávky. Zdůvodnil to tím, že vyjednávání s vedením společnosti o mzdách a o uzavření továren v zemi nepřinesla průlom. S odkazem na sdělení odborů o tom informuje agentura Reuters.
Pražská burza dál 📈 roste a navyšuje svá šestnáctiletá maxima. Silnější byla naposledy začátkem června 2008. Index PX dnes připsal 0,17 procenta na 1691,09 bodu. Dařilo se akciím energetické společnosti ČEZ, Komerční banky nebo Kofoly. V minusu skončily cenné papíry Erste nebo zbrojovky Colt, která dnes zveřejnila své výsledky za třetí čtvrtletí.
Český podnikatel a miliardář Daniel Křetínský dál 📈 posiluje svou pozici ve francouzském maloobchodním řetězci Casino. Koupí podíl britského fondu Attestor, který je součástí konsorcia, jež letos problémovou firmu převzalo.
Španělská vláda dnes v Madridu podepsala několik dohod s vedením Palestinské autonomie a slíbila nejméně 7️⃣5️⃣ milionů eur (asi 1,9 miliardy korun) na pomoc Palestině v příštích dvou letech. Informovala o tom agentura EFE. Podle ní šlo o první mezivládní palestinsko-španělskou schůzku od května, kdy Madrid uznal palestinský stát.
Platební společnost PayPal, která klientům umožňuje mimo jiné i 💰 obchody s kryptoměnami, se potýká s výpadky. Problém řeší i dnes, kdy nejrozšířenější digitální měna bitcoin zdolala další maximum a její cena přesáhla 98 tisíc dolarů (2,4 milionu korun). Informuje o tom agentura Reuters. Problémy s přeposíláním peněz mají tisíce lidí.
Tempo růstu norské ekonomiky ve třetím čtvrtletí 📈 zrychlilo a bylo nejvyšší téměř za dva roky, a to díky příznivému vývoji ve zpracovatelském průmyslu. Takzvaný pevninský hrubý domácí produkt (HDP), který nezahrnuje často nestabilní těžbu ropy a zemního plynu v moři, vzrostl proti předchozímu čtvrtletí o 0,5 procenta. To je nejvíce od čtvrtého čtvrtletí 2022, uvedl norský statistický úřad.
Bitcoin 🤑 se dostal přes hranici 98 tisíc dolarů poté, co jej podpořily zprávy od tvořícího se kabinetu Donalda Trumpa.
Volby do Sněmovny by nyní podle modelu agentury NMS Market Research vyhrálo opoziční ANO s 3️⃣5️⃣,3️⃣ procenta hlasů. Na druhém místě by se podle agentury poprvé umístilo hnutí STAN s 11,1 procenta a třetí by skončila ODS s deseti procenty. Do dolní komory by se dostalo také opoziční hnutí SPD, Piráti a KSČM. Model nezahrnuje možnou kandidaturu koalice Spolu, ve které chtějí ODS, TOP 09 a KDU-ČSL v příštích volbách opět usilovat o hlasy voličů.
