Evropské lídry rozděluje přístup k americkým clům. Někteří chtějí Donalda Trumpa uchlácholit ústupky, někteří chtějí zaútočit na amerických technologický sektor a další alibisticky čekají, až se bouře přežene. Je lepší před americkým prezidentem kapitulovat nebo risknout tvrdou odpověď?
Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se v Bruselu shodli na další podpoře bránící se Ukrajiny. Potvrdil to unijní zdroj. Vyzvali rovněž Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku, kterou rozpoutalo svým útokem na sousední zemi v únoru 2022. Proti byl maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslný souhlas všech zemí.
Rusko obvinilo Evropu z militarizace a označilo ji za válečnou stranu. Podle státní agentury TASS se takto vyjádřil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dále prohlásil, že takový přístup Evropy je v kontrastu s postojem prezidentů Ruska a Spojených států Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Rusko už více než tři roky vede válku proti sousední Ukrajině.
Rozsáhlá obchodní válka se Spojenými státy by mohla výrazně zvýšit inflaci a snížit ekonomický růst eurozóny, uvedla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Řešením takové situace by podle ní mohla být užší spolupráce s ostatními státy.
Evropská unie vyšetřuje, zda Čína neposkytla továrně čínské firmy na výrobu elektromobilů BYD v Maďarsku neoprávněné dotace. S odkazem na své zdroje o tom informuje web deníku Financial Times. Poznamenal přitom, že krok Bruselu je politicky velmi citlivý.
Mezinárodní společenství přislíbilo Sýrii zpustošené občanskou válkou poskytnout pomoc v objemu 5,8 miliardy eur (145 miliard korun). Z toho 4,2 miliardy eur by měly tvořit příspěvky a 1,6 miliardy eur úvěry. Oznámila to evropská komisařka Dubravka Šuicaová na závěr dárcovské konference, kterou v Bruselu pořádala Evropská unie. Ta hodlá letos a v příštím roce Sýrii poskytnout mezinárodní pomoc ve výši téměř 2,5 miliardy eur.
Prezident Donald Trump a jeho počínání je obzvlášť v poslední době vysoce kontroverzní, vyvolává spoustu emocí a velkou nejistotu. Tato mince ale má dvě strany, na jedné Trump mění politická rozhodnutí doslova ze dne na den a na druhé nedělá nic jiného, než již dlouho před zvolením ve své kampani avizoval. Zavedení vysokých cel, tlak na NATO a Evropu, zavedení úsporných opatření a snížení inflace je něco, co celému světu slíbil že po svém zvolení učiní. Svět mu to ale zdá se, z velké části nevěřil. Čím tedy Trump svět překvapuje je, že skutečně plní to, co slíbil. O co mu ale skutečně jde? Trumpův gambit se pomalu zviditelňuje.
Obchodní válka už začala. Její dopady pocítíme všichni, upozorňuje v komentáři analytik XTB Pavel Peterka.
Podmínky, které si klade Rusko pro souhlas s příměřím ve válce na Ukrajině, ukazují, že Moskva ve skutečnosti nechce mír, řekla novinářům šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Česko na zasedání zastupuje ministr Jan Lipavský, který chce se svými protějšky probrat i téma dalšího vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), s jejímž financováním končí americká vláda.
Je zvláštní, že se velká část Evropy po tři roky, kdy Rusko vede válku s Ukrajinou, respektive dobývá její území, o výdaje na zbrojení příliš nezajímala. Dál žila ve své bublině ekonomické prosperity, sociálních jistot a zelenání. Donald Trump vzal po svém zvolení Evropu do ruky a zatřásl s ní jako s nějakým spícím úlem.
Investoři do státních dluhopisů zažívají aktuálně jízdu na horské dráze. Může za to volatilní geopolitický vývoj především ve Spojených státech. Ten ale ovlivňuje i zbytek světa a Evropu především. Německé dluhopisy investorům nesou o 15 procent více než před měsícem.
