Maďarská vláda v pondělí předložila parlamentu balíček zákonů s cílem uvolnit miliardy eur z fondů Evropské unie, uvedla ministryně spravedlnosti Judit Vargová na svém facebookovém účtu.
Před pražským kongresovým centrem po deváté hodině začal protest zemědělců proti dotační politice vlády a Evropské unie (EU). Na místě jsou zatím nižší desítky lidí. Zemědělci žádají hlavně přehodnocení unijních cílů na zemědělství, dále kritizují přesun peněz směrem k menším farmářům. Protest se koná během neformálního setkání ministrů zemědělství a rybolovu zemí EU, protestními jízdami zemědělci demonstrují i v krajích. S protesty nesouhlasí Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která sdružuje hlavně malé farmáře a kroky vlády podporuje.
Rekordní ceny energií dopadnou i letošní úrodu okurek, rajčat nebo salátů pěstovaných v Evropě ve sklenících. Kvůli až několikanásobně vyšším účtům za vytápění skleníků od jejich využití farmáři ustupují. Energetická krize má ale dopady na evropský potravinový řetězec v širším slova smyslu, protože problémy s placením účtů mají pekaři, mlékaři i další producenti, včetně pěstitelů cukrové řepy či oliv, napsal deník The Financial Times.
Vlastník jedné z největších textilek u nás prozradil, že kvůli rostoucím nákladům na energie firma již musela omezit výrobu a propustit část lidí. Není navíc jisté, že Juta na státní pomoc dosáhne, prozradil Jiří Hlavatý.
Zástupci zemí Evropské unie prodloužili na dalších šest měsíců platnost sankčního seznamu spojeného s útokem Ruska na Ukrajinu. Soupis nadále zahrnuje 1206 ruských jednotlivců a 108 organizací, oznámila Rada EU. Dalším termínem pro obnovení či přehodnocení individuálních sankcí je 15. březen.
Poslanci Evropského parlamentu podpořili zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU na 45 procent do roku 2030. Zákonodárci odhlasovali také přísnější cíle pro energetickou účinnost, když chtějí snížit konečnou spotřebu energie o 40 procent proti projekcím z roku 2007. Zástupci EP nyní mohou začít o konečné podobě norem vyjednávat s českým předsednictvím Rady EU, které zastupuje členské státy. Ty se již koncem června shodly na nižších cílových hodnotách.
Ruský finanční sektor utrpěl stovky miliard dolarů „přímých ztrát“ v důsledku rozsáhlých sankcí uvalených EU a USA a dalšími spojenci za invazi prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu. Uvedla to agentura Bloomberg s odkazem na interní dokument ministerstva financí, který má k dispozici.
Opatření české vlády stanoví maximální ceny energií, představené unijní opatření určí maximální výnosy výrobců a zajistí finanční prostředky do státních rozpočtů na pomoc odběratelům zasaženým vysokými cenami energií. Rozdíl v národním a celoevropském řešení na Twitteru krátce popsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Inflace v Česku brzdí, stále však podle analýzy Portu patří k nejvyšším v Evropě. Oproti Turecku si ale nemáme moc na co stěžovat.
Inflace poprvé od loňského června zpomaluje, což je poměrně nečekané. Uhlí či dřevo zdražují výrazněji než elektřina, neboť Češi se v obavě právě i z drahé elektřiny horečně předzásobují.
Nejzazší termín, kdy se pro občany projeví mimo jiné opatření k energetice domluvená na páteční mimořádné radě evropských ministrů, je 1. ledna 2023. V pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News to řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Už před začátkem topné sezony se podle něj projeví první části národní pomoci kvůli cenám energií, včetně příspěvku přes úsporný tarif. Ten by pro příští rok mohl doznat úprav v případě zastropování cen energií na národní úrovni.
