Se začátkem roku 2022 si svět připomněl dvacáté výročí hotovostní podoby společné evropské měny euro, která ve své podstatnější, bezhotovostní formě spatřila světlo světa ještě o tři roky dříve. Za svá léta existence se rozhodně nemusí stydět, zvláště jedná-li se stále o experiment hospodářské a měnové unie (EMU), v němž se ekonomické racio musí popasovat se silnými politickými zájmy a motivy.
Česká koruna na Štědrý den poprvé od února 2020, tedy od doby před propuknutím pandemie, posílila pod úroveň 25 korun za euro. Podle dat Bloombergu prolomila tyto psychologickou hranici krátce před 14:30 středoevropského času. Dostala se až na úroveň 24,972 za euro. Je to dobrá zpráva pro ty, co se chystají na hory do zahraničí, v příštím roce ale koruna zase oslabí.
Růst cen v Evropské unii, způsobený zejména zdražováním energií, v listopadu opět zrychlil. Meziroční míra inflace vystoupila na 5,2 procenta, což je nejvýše za poslední dvě desetiletí. V říjnu činila míra inflace v Evropské unii 4,4 procenta. Ceny rostly ve všech unijních zemích vyjma České republiky, kde zůstala inflace na hodnotě 4,8 procenta.
Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupila na 4,9 procenta. To je vůbec nejvíc v celé dvacetileté historii jednotné evropské měny. Nahoru ji táhly zejména ceny energií.
Uniklé fragmenty programového prohlášení vlády v ekonomické oblasti naznačují, že pravděpodobná Fialova vláda poněkud sleví z razance předvolebních slibů obou koalic, které ji tvoří, a to přímo v klíčové oblasti veřejných financí.
Výrazné sražení inflace by mohla přinést intervence na podporu kurzu koruny, uvádí šéf investiční společnosti Art of Finance a přední tuzemský odborník na měny Petr Krčil.
Newstream prošel programy relevantních politických stran a volebních uskupení. A přináší vám přehledně přístup jednotlivých partají k přijetí společné evropské měny.
Inflační „figura“ eurozóny výrazně překonala konsensus analytiků směrem nahoru. Index spotřebitelských cen v srpnu meziročně vzrostl na tři procenta a překonal tak cíle ECB. Trvalo mu to prakticky více než 10 let. Vkrádá se proto otázka, zda nyní budeme svědky pozvolného obratu měnové politiky v eurozóně? Asi těžko.
Před zpřísněním měnové politiky varuje italský eurokomisař Paolo Gentiloni. Právě Itálie by zpřísňování měnové politiky ECB a zdražení dluhů nemusela zvládnout.
Dnes zveřejněný program hnutí ANO v ekonomické oblasti více slibuje, než aby sděloval, kde na sliby vezme finanční prostředky. To je ale zásadní neduh i všech dalších programů, které dosud relevantní politické strany a uskupení pro říjnové volby představily.
Evropská centrální banka (ECB) nezvýší úroky dříve, dokud neuvidí, že inflace dlouhodobě setrvává na dvouprocentním inflačním cíli.
