Firmy čím dál častěji využívají úvěry v eurech. Loni v listopadu podíl eurových úvěrů ve firmách činil již 44 procent a ve zpracovatelském průmyslu dokonce 59 procent. Využívání úvěrů v jednotné evropské měně tak ve firmách meziročně stouplo o 43 procent a ve zpracovatelském průmyslu o 25 procent. S odkazem na údaje České národní banky (ČNB) to sdělil Svaz průmyslu a dopravy.
Meziroční míra inflace v eurozóně v prosinci klesla na 9,2 procenta z listopadových 10,1 procenta. Ve svém rychlém odhadu to uvedl Eurostat. Tempo růstu cen zpomalilo druhý měsíc v řadě a pokles byl výraznější, než očekávali analytici. Ti počítali s poklesem těsně pod deset procent.
Čechy oblíbené Chorvatsko je od 1. ledna 2023 v eurozóně a platí se tam všude v eurech. Do 14. ledna 2023 s původní měnou – chorvatskou kunou – u Jadranu ještě stále zaplatíte. Po tomto datu budete muset s kunami jen do banky nebo na poštu. V Česku je směníte ve směnárnách jen výjimečně.
Češi si stále radši spoří v euru, nejvíce za posledních třináct let. Nyní, když je euro v rekordní „slevě“, mají i ti ostatní příležitost zřídit si eurový účet za výhodných podmínek.
Koruna poprvé od roku 2008 obchoduje pod méně než 24,00 koruny za euro. Podle Bloombergu patří česká koruna k největším světovým vítězům doby pandemie a války, spolu s měnami Švýcarska a Singapuru.
Koruna vstupuje do nového roku při síle, je nejsilnější od srpna 2011 a nachází se blízko maxim od roku 2008. Svědčí jí včerejší slova guvernéra ČNB Aleše Michla.
Koruna se v úterý dostala na nejsilnější úroveň k euru za více než 11 let. Obchodovala se za méně než 24,20 koruny za euro. Zpevnila i vůči dolaru.
V Česku je průmyslová inflace nižší než v okolních zemích, euro tedy není zárukou nižší inflace. Příklad vývoje ceny nafty v Česku to podtrhuje, neboť ta zdražuje v posledním roce čtvrtým nejpomalejším tempem v celé EU, a to díky poměrně silné koruně, jež vůči dolaru ztrácí méně než euro, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Už za pár týdnů se Chorvatsko stane dvacátou evropskou zemí, v níž se bude platit eurem a která bude i součástí schengenského prostoru. Téměř třicet let let po rozpadu Jugoslávie od zavedení chorvatské kuny a jen deset let poté, co se země stala 28. členským státem EU, se Chorvati dokázali vzdát své stabilní národní měny s vidinou ještě větší stability a s očekáváním zvýšení zájmu zahraničních investorů. Doufají, že je tím přitáhnou i na svůj realitní trh, kam zatím vstupují jen opatrně.
Češi se začali více zajímat o hypotéky v eurech. Ty oproti korunovým úvěrům na bydlení nabízí výhodnější, asi poloviční úrok. Zdaleka ale nejsou tak výhodné, jak se může na první pohled zdát. Proč není sjednání eurové hypotéky zas tak dobrý nápad?
Japonská investiční banka Nomura vydala zprávu, že České republice, Maďarsku a Rumunsku hrozí v příštím roce měnová krize, a to kvůli rostoucím rozpočtovým a vnějším problémům. Je na tom koruna skutečně tak špatně? „Je to úplný nesmysl. Naše nezaměstnanost je pod učebnicovou přirozenou mírou. Dokud se u nás bude vyrábět, koruna neoslabí, právě naopak,“ myslí si přední tuzemský odborník na měny Petr Krčil z Art of Finance.
