Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny se v květnu znovu vrátila k poklesu. Od začátku roku se přitom s výjimkou března zvyšovala. Vyplývá to ze zprávy výzkumné společnosti Sentix. Analytici očekávali, že se nálada zlepší. Očekávání jarního oživení narušila přetrvávající vysoká inflace a obavy o vývoj energetiky.
Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila zpět ke dvěma procentům. Lagardeová to řekla ve středu na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro po jejích slovech zpevnilo.
Tvůrci úrokových sazeb v eurozóně musejí být při potírání inflace tvrdohlaví a sazby dál zvedat. Deníku Financial Times (FT) to řekl šéf německé centrální banky Joachim Nagel který se dostal do čela Bundesbank začátkem minulého roku. Německá centrální banka drží v ECB největší podíl, a má tak na její rozhodování velký vliv.
Solidní čísla z americké ekonomiky udržují burzy na nejvyšších úrovních za poslední měsíce, do výprodejů se trhům zatím příliš nechce. Není divu, zveřejněné makroekonomické údaje potvrzují růstový trend v americké ekonomice, což posiluje optimismus, a to i přes stále více inverzní výnosovou křivku. Můžeme se navíc důvodně obávat, že se inflace opět pomalu vrací. Americký index S&P 500 se přesto stále drží nad 4100 body a rovněž index volatility VIX zatím nepůsobí, že by se k nám blížila výraznější korekce.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad letošního růstu globální ekonomiky. Podle aktualizované prognózy fondu se celosvětový hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o 2,9 procenta, zatímco loni v říjnu MMF letošní růst odhadoval na 2,7 procenta. Ke zlepšení výhledu podle měnového fondu přispělo předpokládané oživení ekonomické aktivity v Číně, kterou loni brzdila přísná opatření proti šíření koronaviru.
Míra inflace v Evropské unii v prosinci druhý měsíc v řadě výrazně klesla, s hodnotou 10,4 procenta ale pořád zůstává výrazně nad průměrem předchozích let. Tempo meziročního růstu cen se snížilo z říjnových 11,1 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace po listopadovém zvýšení klesla v posledním měsíci loňského roku i v České republice. Dostala se na 16,8 procenta, a je tak pátá nejvyšší z celé sedmadvacítky zemí.
Meziroční míra inflace v eurozóně v prosinci klesla na 9,2 procenta z listopadových 10,1 procenta. Ve svém rychlém odhadu to uvedl Eurostat. Tempo růstu cen zpomalilo druhý měsíc v řadě a pokles byl výraznější, než očekávali analytici. Ti počítali s poklesem těsně pod deset procent.
Čechy oblíbené Chorvatsko je od 1. ledna 2023 v eurozóně a platí se tam všude v eurech. Do 14. ledna 2023 s původní měnou – chorvatskou kunou – u Jadranu ještě stále zaplatíte. Po tomto datu budete muset s kunami jen do banky nebo na poštu. V Česku je směníte ve směnárnách jen výjimečně.
Už za pár týdnů se Chorvatsko stane dvacátou evropskou zemí, v níž se bude platit eurem a která bude i součástí schengenského prostoru. Téměř třicet let let po rozpadu Jugoslávie od zavedení chorvatské kuny a jen deset let poté, co se země stala 28. členským státem EU, se Chorvati dokázali vzdát své stabilní národní měny s vidinou ještě větší stability a s očekáváním zvýšení zájmu zahraničních investorů. Doufají, že je tím přitáhnou i na svůj realitní trh, kam zatím vstupují jen opatrně.
Ekonomika eurozóna v příštích měsících pravděpodobně vstoupí do recese, která nebude mírná. Následné hospodářské oživení navíc bude obtížné a jen pomalé. Předpovídají to ekonomové z předních světových bank. Členské země eurozóny se nyní potýkají s energetickou krizí, za kterou částečně stojí válka na Ukrajině. Vysoké ceny energií tlačí vzhůru inflaci, což nutí Evropskou centrální banku (ECB) ke zvyšování úrokových sazeb.
Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v unii.
Španělská vláda dnes v Madridu podepsala několik dohod s vedením Palestinské autonomie a slíbila nejméně 7️⃣5️⃣ milionů eur (asi 1,9 miliardy korun) na pomoc Palestině v příštích dvou letech. Informovala o tom agentura EFE. Podle ní šlo o první mezivládní palestinsko-španělskou schůzku od května, kdy Madrid uznal palestinský stát.
Bitcoin 🤑 se dostal přes hranici 98 tisíc dolarů poté, co jej podpořily zprávy od tvořícího se kabinetu Donalda Trumpa.
