Pokles bitcoinu, řady technologických akcií, konec růstu zlata. Investiční klima se v posledních dnech zhoršuje. A zejména u více spekulativních aktiv, jako jsou kryptoměny či růstové akcie, bude nejspíš situace nadále špatná. Důvod? Americký Fed ještě více zamlžil, kdy začne konečně snižovat sazby. To přitom bude mít dopady na americké volby, řady trhů včetně rozvíjejících se zemí.
Vysoké úroky povzbuzují ekonomiku, soudí někteří američtí finančníci i ekonomové. Mezinárodní měnový fond ovšem varuje před dopady „vývozu dluhu“ Spojených států.
Kdo chtěl letos vydělávat na akciích, rozhodně je neměl kupovat během prvních tří měsíců. To vrcholila akciová rally odstartovaná loni v říjnu, která souvisela zejména s výhledem začátku snižování úrokových sazeb americkým Fedem. To se však stále oddaluje. A tak akcie padají. Druhý kvartál přitom každoročně patří k nejhorším obdobím pro investory, což se letos znovu potvrzuje. Čím to je? Důvodů je víc.
Snižování úrokových sazeb americké centrální banky se prozatím odkládá. Americké sazby jsou ty nejdůležitější na světě. Zpomalení poklesu úrokových sazeb by mohlo přijít i v Česku.
Evropské dluhopisy lákají investory na úkor amerických bondů. Může za to paradoxně horší výhled evropské ekonomiky, který donutí Evropskou centrální banku snižovat úrokové sazby dříve a rychleji.
Centrální bankéři z USA se za zavřenými dveřmi dostali do křížku s kolegy z EU. Nechtějí, aby banky dále „zelenaly“, přitom hlavně Evropská centrální banka přesně to žádá.
Závěr prvního čtvrtletí se nesl v klidné náladě, takzvaně do strany, a to přes negativní zprávy o tom, že Čína bude postupně odstraňovat z vládních počítačů čipy od amerických společností. Zákaz se dotkne rovněž operačního systému Windows. Obtížná doba světové deglobalizace bohužel tedy dál pokračuje. Americký index S&P 500 se pohybuje nadále nad hladinou 5300 bodů.
Evropská centrální banka (ECB) by mohla zahájit snižování úrokových sazeb dříve než americká centrální banka (Fed). V rozhovoru s rakouským listem Kronen Zeitung to uvedl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň členem Rady guvernérů ECB.
Americká centrální banka opět po čase zbláznila investory, její brutálně „holubičí“ zasedání dodalo „býkům“ doslova krev do žil. Očekávání investorů byla přitom poměrně opačná, čekalo se, že banka se spíš pokusí určitým způsobem ochladit ekonomiku. Vzhledem k tomu hlavní americký index S&P 500 atakoval hodnoty přes 5300 bodů. A jaké byly další události týdne?
Americká centrální banka (Fed) dnes na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let.
Americká ekonomika by letos měla „přistát“. V žargonu finančníků či makroekonomů to znamená, že by tamní inflace měla klesnout z výšin na zem. Otázkou za milion nyní stále je, zda půjde o přistání tvrdé, nebo naopak měkké. Dost dobře může podoba přistání ovlivnit i to, zda v následujících čtyřech letech usedne v Bílém domě Joe Biden, nebo Donald Trump. „To, jak Amerika přistane, tak poznamená také bezpečnostní situaci v Česku, protože Trump se netají tím, že má dosti odlišný pohled než Biden na to, jak by Spojené státy měly dále postupovat stran války na Ukrajině,“ píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda rozšířila vnitrostátní sankční seznam o dvojici spojenou s ruskou GRU. Na seznam přibyli běloruská novinářka Natalia Sudlianková a agent GRU Alexej Šavrov, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Pražská burza oslabila. Index PX klesl o 0,58 procenta na 2102,97 bodu. Téměř všechny hlavní emise burzy ztrácely, eventuálně stagnovaly. Akcie ČEZ zlevnily o 0,61 procenta na 1150 korun a akcie Komerční banky o 0,89 procenta na 1113 korun. Nejvýraznější propad postihl cenné papíry výrobce dronů Primoco UAV, které odepsaly 1,15 procenta na 860 korun.
