Autor umělou inteligencí vytvořeného videa s názvem Trumpova Gaza podle deníku The Guardian uvedl, že krátký snímek měl být politickou satirou Trumpovy „megalomanské“ vize. Video znázorňující, jak se válkou zdevastované Pásmo Gazy stane plážovým letoviskem se zlatou sochou Trumpa, v únoru obletělo svět, když jej k překvapení autora sám šéf Bílého domu sdílel na sociálních sítích.
Zástupci arabských států a Palestinské samosprávy v sobotu ve společném prohlášení odmítli nápad amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyzval k přemístění Palestinců z Pásma Gazy do Jordánska a Egypta. Uvedly to agentury Reuters a AP. Státy vyzvaly k vytvoření samostatného palestinského státu.
Izraelská armáda začala pouštět Palestince vyhnané válkou zpět na sever Pásma Gazy. Informují o tom agentury AP a AFP. Krok předpokládá dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, jeho realizaci však v posledních dnech bránil spor kolem propouštění rukojmích.
Dohoda o příměří v Pásmu Gazy uzavřená mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás snižuje rizika pro veřejné finance a mohla by zlepšit úvěrový rating země. Uvedla to agentura Moody's Ratings. Vysoké náklady na boje v Gaze a Libanonu způsobily, že hlavní ratingové agentury Moody's, S&P Global a Fitch loni rating Izraele snížily.
Mezi prvními kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve funkci, do které byl uveden v pondělí, bylo zrušení desítek opatření jeho předchůdce Joea Bidena a omilostnění téměř všech obviněných z útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Po složení prezidentské přísahy Trump před jásajícími příznivci v zastřešené washingtonské aréně Capital One také v Oválné pracovně Bílého domu potvrdil úvodní sérii prezidentských výnosů a desítky jich podepsal. Staronový státník například vyvázal Spojené státy z pařížské klimatické dohody, což kritizovali někteří evropští politici, a rozhodnul se maximalizovat těžbu ropy a plynu ve Spojených státech. Rodící se administrativa rovněž ihned zahájila avizované kroky namířené proti imigraci do USA.
Dohoda o příměří v Pásmu Gazy vstoupí v platnost v neděli v 08:30 místního času (07:30 středoevropského času), oznámil mluvčí katarského ministerstva zahraničí Mádžid Ansárí. Dohodu uzavřenou ve středu v katarském Dauhá schválila po několikahodinové debatě izraelská vláda, v neděli odpoledne budou propuštěni první tři rukojmí, uvedla agentura Reuters. Izraelská armáda podle stanice BBC čas začátku příměří potvrdila s tím, že se připravuje na návrat rukojmích.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta, a to kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Soud o tomto očekávaném kroku informoval v prohlášení, podle kterého zamítl námitky Izraele proti žádosti prokurátora o vydání zatykače, a v oznámení zatykače na Dífa. Ten je ale podle izraelské armády už mrtvý, soud nicméně uvedl, že „dál bude shromažďovat informace“ o jeho možné smrti.
Izrael nabízí pět milionů dolarů (asi 120 milionů korun) za jednoho rukojmího vězněného v palestinském Pásmu Gazy. Každému, kdo přivede některého z rukojmích, bude zajištěn bezpečný odchod z Gazy. Řekl to izraelský premiér Benjamin Netanjahu při návštěvě Pásma Gazy, píše AFP. Těm, kteří izraelským rukojmím ublíží, slíbil podle agentury Reuters odplatu.
Dvoudenní vyjednávání o příměří v Pásmu Gazy konečnou dohodu nepřineslo, podle amerického prezidenta Joea Bidena je ale blíže než kdy dříve. Vyjednavači budou v příštích dnech pokračovat v práci na detailech návrhu, uvedly Katar, Spojené státy a Egypt ve společném prohlášení.
Americká vláda vyjádřila znepokojení nad zprávou, že izraelská armáda v Pásmu Gazy posílá palestinské civilisty na inspekce objektů, kde mohou být nastražené výbušniny. S informací přišel v úterý deník Haarec, podle kterého tuto praktiku Izraelci využívají napříč Gazou, a to s vědomím důstojníků. Washington vyzval židovský stát k objasnění situace.
Do moře u pobřeží Tel Avivu ve střední části Izraele dopadla raketa vypálená z Pásma Gazy. V Tel Avivu byly slyšet výbuchy, podle prvních zpráv ale nikdo nebyl zraněn, uvedl server The Times of Israel (ToI).
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
