Dánsko "neoceňuje" tón, který používá administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Takto spolu nehovoří blízcí spojenci. Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen tak ve videu na síti X komentoval vyjádření amerických představitelů ohledně Grónska, které v pátek navštívil americký viceprezident J.D. Vance.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy nakonec Grónsko anektují. Ohledně tohoto ostrova se bude muset uzavřít dohoda, prohlásil Trump na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Bílém domě. Grónský premiér Múte Egede následně oznámil, že svolá lídry stran, aby společně připravili ostřejší odmítavý postoj vůči Trumpovi. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Trump o záměru připojit Grónsko ke Spojeným státům hovořil už dříve.
Grónsko míří k nezávislosti, potvrdily i výsledky včerejších voleb. Je to jejich právo a je to zcela pochopitelné. Není však radno sedat na lep vábení Spojených států. Donald Trump slibuje ráj na zemi, ale jeho přístup je ryze koloniální. Dánsko může Gróňanům nabídnout to, čeho Trump není schopen – důstojné partnerství.
V Grónsku, které je autonomní součástí Dánského království, začaly v 09:00 místního času (12:00 středoevropského času) předčasné parlamentní volby, které rozhodnou o složení místního parlamentu a mohou ostrov přiblížit k nezávislosti. Hlasování je sledované především kvůli tomu, že o připojení největšího ostrova na světě ke Spojeným státům usiluje americký prezident Donald Trump.
Zájem amerického prezidenta o arktický ostrov otřásl kampaní před volbami, které se uskuteční 11. března. Prakticky v každých volbách po téměř půlstoletí slibovali grónští politici zesílený tlak na nezávislost na Dánsku. A po každých volbách se to nestalo. Ale letos, kdy americký prezident Donald Trump nepokrytě hlásá své grónské vize, se nezávislost katapultovala na vrchol volebních programů.
Rusko je podle dánské premiérky Mette Frederiksenové hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu. Evropská unie musí více spolupracovat v obraně i odstrašení, uvedla předsedkyně dánské vlády před zahájením neformálního summitu EU v bruselském paláci Egmont. Frederiksenová rovněž zopakovala, že Grónsko je součástí Dánského království a není na prodej. Reagovala tak na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který by chtěl území získat.
Politici v evropských metropolích jako na trní vyčkávají, zda na někoho z nich Spojené státy nevytáhnou s armádou. To je trochu jiný model euroatlantického „partnerství“, než na který jsme byli dosud zvyklí. Jak se říká, kdo potřebuje nepřátele, když tohle jsou jeho spojenci? Evropa si musí vybrat, na které straně stojí.
Dánsko investuje do posílení své vojenské přítomnosti v Arktidě 15 miliard dánských korun (50,5 miliardy korun). Podle agentury Ritzau to oznámil ministr obrany Troels Lund Poulsen s tím, že peníze půjdou mimo jiné na nákup tří nových plavidel a dálkových dronů pro dohled nad regionem. Agentura Reuters poznamenala, že nově ohlášené investice do armády následují poté, co nový americký prezident Donald Trump opakovaně projevil zájem o Grónsko, které je autonomní částí Dánského království.
Dánsko poslalo soukromé zprávy přípravnému týmu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, v nichž vyjádřilo ochotu diskutovat o zvýšení bezpečnosti Grónska nebo posílení americké vojenské přítomnosti na tomto arktickém ostrově. S odkazem na dva nejmenované zdroje o tom informoval server Axios.
Myšlenka odkoupení Grónska Spojenými státy není tak nereálná, jak se na první poslech může jevit. Nakonec vše může být otázkou peněz. Prezident Harry Truman svého času nabízel Dánům za ostrov 100 milionů dolarů ve zlatě.
Trumpova vyděračská zahraniční politika má nový cíl. Po arktickém Grónsku kvůli strategickému významu pošilhávají světové velmoci, a Donald Trump by ho pro USA rád odkoupil. Gróňané však dlouhodobě usilují o nezávislost, a pokud se Dánska skutečně zbaví, jen těžko budou hledat nového „pána“.
