Mobilní telefony používané republikánským kandidátem na prezidenta USA Donaldem Trumpem a uchazečem o viceprezidentskou funkci J. D. Vancem byly cílem čínských hackerů, uvedla agentura AP s tím, že není jasné, zda se útočníci vůbec k nějakým datům dostali. Spojené státy v listopadu čekají prezidentské volby, ve kterých se o křeslo šéfa Bílého domu utkají Trump s demokratkou Kamalou Harrisovou.
Připravovaná novela zákona o kybernetické bezpečnosti vyvolává řadu otázek a pro mnohé firmy může být velkou výzvou. Jejich připravenost totiž podle Jakuba Hölla, ředitele týmu operačních rizik v poradenské a technologické společnosti Deloitte, není zrovna nejlepší. „Implementace požadavků na kyberbezpečnost přitom opravdu neproběhne přes noc a většině firem zabere přinejmenším měsíce,“ upozorňuje Höll.
Průměrná výše výkupného, které firmy zaplatily hackerům za odblokování svých počítačových systémů, se za poslední rok zvýšila pětkrát na dva miliony dolarů, tedy asi 47 milionů korun. Výkupné je ale pouze částí celkových nákladů na obnovu systémů. Ty bez započítání výkupného dosáhly 2,73 milionu dolarů, což je nárůst téměř o milion dolarů. Vyplývá to z globálního průzkumu bezpečnostní firmy Sophos mezi 5000 vedoucími pracovníky v oblasti kybernetické bezpečnosti a IT, který byl proveden mezi lednem a březnem letošního roku.
Vojenská aliance NATO má také vlastní výzkum. Zaměřuje se nejenom na nové technologie pro bojové operace, ale také na to, jak bezpečnost světa ovlivňují změny klimatu, kybernetické útoky anebo podvodné ovlivňování voleb.
Některé české instituce byly od loňského roku cílem útoků zneužívajících do té doby neznámou zranitelnost aplikace Microsoft Outlook. Způsob a jejich zaměření odpovídaly profilu aktivit skupiny APT28, která je spojována s ruskou vojenskou tajnou službou GRU. V prohlášení na svém webu to uvedlo ministerstvo zahraničí na základě informací zpravodajských služeb. Česko s mezinárodními partnery zásadně odsoudilo aktivity skupiny APT28, jež podle úřadu dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích.
Nejčastějším nástrojem kybernetických zločinců se loni poprvé staly krádeže identity. Se selháním identifikace a autorizace bylo spojeno 30 procent loni zaznamenaných bezpečnostních incidentů ve firmách, což představuje meziroční nárůst o 71 procent. Ve zprávě X-Force Threat Intelligence Index 2024 to uvedla společnost IBM. Pro sestavení zprávy analyzoval tým IBM X-Force více než 150 miliard bezpečnostních událostí denně po celém světě.
Rusko v rámci snahy o destabilizaci Evropské unie a sabotování její klíčové infrastruktury uskutečnilo tisíce pokusů o narušení evropské železniční sítě. Podle listu Financial Times (FT) to uvedl český ministr dopravy Martin Kupka. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS reagoval slovy, že jde o „nepodložená obvinění“.
Skupina hackerů APT31, která má podle Spojených států a Británie úzké vazby na Čínu, před lety zaútočila i na parlamentní skupinu, jejímž členem byl současný ministr zahraničí Jan Lipavský, uvedl bruselský server Politico. Cílem útoků byly e-mailové adresy členů Meziparlamentní aliance pro Čínu (IPAC) z EU a Británie.
Letošní červenec přinese další změnu pro výrobce automobilů. K řadě platných povinností jim u nových vozů přibude ochrana před kyberútoky. Tu zatím řešila každá automobilka po svém.
Do podnikových systémů americké technologické společnosti Microsoft 12. ledna pronikla Ruskem sponzorovaná hackerská skupina, která ukradla některé e-maily a dokumenty z účtů zaměstnanců. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na informace na blogu Microsoftu.
Chytrá zařízení využíváme denně. Do domů si instalujeme bezpečnostní kamery, na dálku ovládáme domácí spotřebiče a pomalu vyhlížíme auta, která se řídí sama. Doba se zrychluje, modernizuje a naše každodenní působení se stále více přesouvá do online světa. To s sebou přináší nejen řadu příležitostí, ale také rizik. „Každé chytré zařízení vytváří prostor pro útoky, protože se může dostat do hledáčku hackerů,“ upozorňuje Martin Bajer, ředitel pro strategii TTC MARCONI.
Španělská vláda dnes v Madridu podepsala několik dohod s vedením Palestinské autonomie a slíbila nejméně 7️⃣5️⃣ milionů eur (asi 1,9 miliardy korun) na pomoc Palestině v příštích dvou letech. Informovala o tom agentura EFE. Podle ní šlo o první mezivládní palestinsko-španělskou schůzku od května, kdy Madrid uznal palestinský stát.
Bitcoin 🤑 se dostal přes hranici 98 tisíc dolarů poté, co jej podpořily zprávy od tvořícího se kabinetu Donalda Trumpa.
