Česká ekonomika bude v prvním čtvrtletí letošního roku stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 procenta. To bude výrazně pod očekávaným průměrem celé Evropské unie. Počítá s tím dnes zveřejněná makroekonomická prognóza Evropské komise, která v případě České republiky nijak nezměnila dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu (HDP).
Tuzemská ekonomika se loni ve druhém pololetí pomořila do recese. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Podle nich se loni v posledních třech měsících roku propadla v porovnání s obdobím července až září o 0,3 procenta. Vzhledem k tomu, že mezičtvrtletní pokles zaznamenala už právě ve druhém loňském čtvrtletí, je tak nyní splněna definice recese. Tedy mezičtvrtletní pokles výkonu ekonomiky alespoň ve dvou po sobě následujících čtvrtletích.
Hrubý domácí produkt Česka vzrostl v roce 2022 podle předběžného odhadu o 2,5 procenta. Ve 4. čtvrtletí HDP klesl mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně vzrostl o 0,4 procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Někteří analytici míní, že česká ekonomika se letos začne odrážet ode dna.
Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad letošního růstu globální ekonomiky. Podle aktualizované prognózy fondu se celosvětový hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o 2,9 procenta, zatímco loni v říjnu MMF letošní růst odhadoval na 2,7 procenta. Ke zlepšení výhledu podle měnového fondu přispělo předpokládané oživení ekonomické aktivity v Číně, kterou loni brzdila přísná opatření proti šíření koronaviru.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozímu kvartálu nečekaně klesl o 0,2 procenta. Uvádí to v dnes zveřejněném rychlém odhadu spolkový statistický úřad. Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali, že německá ekonomika bude stagnovat. Německo je přitom nejdůležitějším trhem pro české firmy.
Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, může mít výraznější vliv na ekonomiku teprve dlouhodobě, zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033. Stoupá například pravděpodobnost přijetí eura, ale až v první půli 30. let, zatímco zahraničně-obchodní orientaci Česka určí vláda, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Nová makroekonomická prognóza ministerstva financí (MF) počítá letos s poklesem hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Průměrná celoroční inflace by měla být 10,4 procenta.
Česko jako jediná země EU prohlubuje své zadlužení, všechny ostatní jej snižují. Těžko tedy česká vláda může zadlužování svádět jen na inflaci či dopady války, neboť s nimi se utkávají i ostatní.
Růst čínského hrubého domácího produktu v roce 2022 meziročně zpomalil na tři procenta. Oproti roku 2021 je to o 5,1 procentního bodu méně. Výsledek také zaostává za oficiálním cílem, který čínská komunistická strana stanovila na zhruba 5,5 procenta.
Zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami může v příštích letech způsobit, že globální dlužníci budou mít dodatečné náklady na obsluhu dluhu až 8,6 bilionu dolarů (190,3 bilionu korun). Vyplývá to z odhadu agentury S&P Global. Agentura dodala, že svět je ohrožen krizí, protože vlády, domácnosti a finanční instituce se zadlužují, což by mohlo do roku 2030 zvýšit celkovou zadluženost na 366 procent hrubého domácího produktu.
Hrubý domácí produkt (HDP) Británie se v listopadu proti předchozímu měsíci překvapivě zvýšil o 0,1 procenta, přispělo k tomu i mistrovství světa ve fotbale. Oznámil to britský statistický úřad. Snížila se tak pravděpodobnost, že britská ekonomika už loni vstoupila do recese. Vyhlídky na letošní rok však podle analytiků zůstávají nepříznivé.
