Česká ekonomika v loňském třetím čtvrtletí klesla meziročně o 0,8 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tak zhoršili svůj předchozí odhad ze začátku prosince, který počítal s meziročním poklesem o 0,7 procenta a mezikvartálním o 0,5 procenta.
Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru mírně snížila. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly se snížil o jeden procentní bod na 91 procent průměru Evropské unie. Česko je tak na úrovni Kypru a Slovinska (shodně 92 procent) a mírně zaostává za Itálií (96 procent). Vede si ale nejlépe ze zemí Visegrádské čtyřky. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve Statistické ročence 2023.
Loňský rok jednoznačně potvrdil postavení české ekonomiky jako vysoce „odtokového“ hospodářství. Objem vytvořeného bohatství, které z České republiky bez náhrady mizí do zahraničí, je v posledních letech tak značný, že zemi náleží nelichotivé přední příčky ve světovém žebříčku podle rozsahu odtoku bohatství.
V minulém týdnu u nás začala diskuze, zda by se měla Česká republika po vzoru Německa rovněž soustředit na mimořádné dotace pro energeticky náročné průmyslové podniky. Ty trpí vysokými cenami elektřiny, plynu bez vidiny výrazného zlepšení v příštím roce.
Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o 0,5 procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, řekl v pátek novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu.
Výkon amerického hospodářství je na trendu, napětí na trhu práce zvolna ustupuje, měnová politika se vyvázala z epizody ultra nízkých úrokových sazeb. Ekonomika je připravena těžit z probíhající přestavby globálních dodavatelských řetězců, očekávané zpomalení globálního ekonomického růstu ustojí. Evropa naopak utrpí v důsledku probíhající deglobalizace a fragmentace hospodářské ztráty, neb není ani odhodlána efektivně bránit své zájmy, ani schopna produktivně využít nově vznikajících příležitostí. Jak hluboký bude její pád je nejisté, píše ve svém komentáři ekonom z J&T David Havrlant.
Česká národní banka zhoršila výhled české ekonomiky. V letošním roce podle ní hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,4 procenta, příští rok vzroste o 1,2 procenta.
Nová čísla vývoje ekonomiky potvrzují pokles výkonnosti České republiky. Meziročně česká ekonomika poklesla o 0,6 procenta. Co se to děje, Češi nepracují? Omyl, je to úplně jinak.
Česká ekonomika klesla ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta, uvedl v předběžném odhadu Český statistický úřad. V poklesu je tak třetí kvartál za sebou. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt nižší o 0,3 procenta.
Německo se letos patrně stane třetí největší ekonomikou světa, sesadí tak z této pozice Japonsko. Přispěje k tomu zejména oslabování japonského jenu vůči dolaru a euru, uvedl Mezinárodní měnový fond. Ten ve své nejnovější prognóze odhaduje, že nominální HDP Německa letos bude činit 4,43 bilionu dolarů (102,5 bilionu korun), zatímco v případě Japonska dosáhne 4,23 bilionu dolarů.
Hrubý domácí produkt (HDP) Číny ve třetím čtvrtletí meziročně stoupl o 4,9 procenta, uvedl čínský statistický úřad. Meziroční tempo růstu zpomalilo z 6,3 procenta v předchozím čtvrtletí kvůli slabšímu vývozu a prohloubení krize v realitním sektoru. I tak je výsledných 4,9 procenta více, než se očekávalo.
