Třetina Čechů v poslední době zrušila plány na pořízení vlastního bydlení kvůli zdražování energií, hypoték a nemovitostí. Současně ale 29 procent lidí si chce do pěti let vlastní byt či dům koupit. Touha Čechů po vlastním bydlení je u nás totiž extrémně zakořeněná a jen tak se nezmění. Češi navíc berou investici do nemovitostí jako výhodnou a jiným investicím moc nerozumí, vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Broker Consulting.
Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 6,5 miliardy korun, což je proti prosinci pokles o 16 procent. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování poprvé po dvou letech mírně poklesla, a to z 5,98 na 5,93 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
Průměrná sazba hypoték v ČR vzrostla začátkem letošního února na 6,37 procenta, vyplývá ze statistiky Fincentrum Hypoindex. To je historicky nejvyšší hodnota touto statistikou vykázaná. Daná časová řada přitom zahrnuje měsíční údaje nepřetržitě za celé období od ledna 2003. Hypotéky jsou tedy nyní v ČR nejdražší za posledních více než dvacet let, od roku 2002, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Hypoteční sazby přes mírný nárůst v únoru pokračují ve stagnaci. Průměrná nabídková sazba hypoték podle Fincentrum Hypoindexu povyskočila na 6,37 procenta. Další výraznější růst sazeb by ale již přijít neměl. Kdy začnou sazby opět klesat?
Hypotéka odčerpává z rodinného rozpočtu nemalou částku. Jednou ročně si ale mohou Češi splácející hypotékou snížit daňový základ o úroky zaplacené bance a ušetřit tak na daních až několik desítek tisíc korun. Jaké podmínky je potřeba splnit pro uplatnění daňového odpočtu úroků z úvěru na bydlení? Radí odbornice z hyponamiru.cz Veronika Kráčmar Hegrová.
Pro stanovení úroků u hypoték se řídíme hlavně prognózami, aktuální sazby národní banky jsou spíše orientační, říká bankéř Vlastimil Nigrin, člen představenstva Hypoteční banky a ČSOB Stavební spořitelny. Zlevnění hypoték a tím také větší poskytnutý objem půjček na bydlení očekává až ve druhém pololetí roku. Naopak o stavební spoření byl loni extrémní zájem, který trvá i letos. Situaci však může změnit zrušení státní podpory, o kterém nyní uvažuje vláda.
Nejen současná ekonomika, ale dokonce i samotné počasí podle expertů ovlivňuje realitní trh v České republice. Díky vyšším teplotám celá situace nyní vypadá o něco optimističtěji než ještě vloni na podzim. Bude to ale stačit na tuzemský zamrzlý realitní trh? Rozmrzne už letos? Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše je zatím ve hře stále více faktorů, které ovlivní další vývoj.
Tuzemské banky prožily snový rok. Podle předběžných dat České národní banky loni jejich souhrnný zisk přesáhl 104 miliard korun. Stomiliardová hranice byla pokořena vůbec poprvé v historii. Banky za jeden rok vydělaly téměř stejně jako za předchozí dva covidové roky dohromady. Podle ekonomů k ziskům přispěly zejména rostoucí sazby ČNB.
Hypotéku můžete splácet různým způsobem. Tím nejčastějším je anuitní varianta. Existují ale ještě minimálně dva způsoby, o kterých se toho příliš mezi lidmi neví. Vyplatí se však jen vybraným skupinám lidí a jen v určitých situacích. Banky nejvíce vydělají na tom nejčastějším způsobu.
Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v ČR v prosinci vzrostla na 5,98 procenta z listopadových 5,96 procenta. Průměrná sazba patří k nejvyšším za dvacet let. Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 197 miliard korun, meziročně o 64 procent méně. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
Stavební spořitelny loni poskytly úvěry za 56,7 miliardy korun. Znamená to pokles o polovinu proti předchozímu rekordnímu roku a návrat k dlouhodobému průměru před rokem 2020, kdy se objem úvěrů stavebních spořitelen pohyboval mezi 50 a 60 miliardami korun. Zájem o nové smlouvy o stavebním spoření loni vzrostl o deset procent, spořitelny jich uzavřely zhruba 572 tisíc. Vyplývá to z údajů všech pěti tuzemských spořitelen.
Podzemní vodu, kterou v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku kontaminoval po havárii cisteren toxický benzen, by měly od příštího týdne 🚿 čistit obří dvacetitunové filtry s aktivním uhlím. Jde o jedno ze zásadních opatření, které navrhla ve svém plánu sanační firma. Souhrn opatření by měla na začátku příštího týdne schválit Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP).
Cena zlata se 📈 vyšplhala na nové rekordní maximum. Vzhůru ji tlačí eskalující obchodní válka mezi USA a Čínou a slabší kurz dolaru, napsala agentura Reuters. Podle údajů agentury Bloomberg cena žlutého kovu vystoupila až na zhruba 3175 dolarů (přes 71 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Později však o část zisků přišla.
Celková celní zátěž čínského dovozu do USA teď činí 1️⃣4️⃣5️⃣ procent. Bílý dům to potvrdil televizi CNBC. Prezident Donald Trump ve středu na síti Truth Social oznámil, že clo na čínský dovoz navyšuje na 125 procent.
Pražská burza po týdnu opět zavřela nad hranicí 2000 bodů. Poté, co americký prezident 👴 Donald Trump ve středu oznámil odložení cel, dnes index PX posílil o 3,54 procenta na 2002,83 bodu. Rostly všechny hlavní tituly, některé i o více než pět procent. Aktivita na trhu byla vysoká. Celkový objem obchodů dosáhl nadprůměrných 1,67 miliardy korun.
Investiční fond TCF Capital zakladatele Rohlíku 👨 Tomáše Čupra získal výměnou za financování většinový podíl ve startupu Macromo, který se věnuje analýze DNA. Uvedl to server E15. Podle něj fond neupřesnil, jak velký podíl získal či kolik chce do Macroma investovat. Podle serveru ale akvizice souvisí s tím, že Čupr nedávno ovládl lékárenskou firmu Pilulka a chce vybudovat novou zdravotní divizi.
Americké akcie se v úvodu dnešního obchodování po středečním prudkém posílení vracejí k 📉 poklesu. Technologický index Nasdaq vykazoval kolem 16:30 středoevropského letního času pokles o 3,4 procenta na 16.356 bodů. Širší index S&P 500 odepisoval 2,7 procenta na 5310 bodů a Dow Jonesův index klesal o 2,2 procenta na 39.723 bodů.
Ceny ropy obnovily 📉 propad po výrazném středečním růstu, za kterým stálo rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit platnost zvýšených cel na dovoz do USA ze všech zemí s výjimkou Číny. Severomořská ropa Brent krátce před 16:30 středoevropského letního času ztrácela zhruba čtyři procenta a pohybovala se v blízkosti 63 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala pokles o zhruba 4,4 procenta a vrátila se pod 60 dolarů za barel.
Datová centra budou do roku 2030 potřebovat 📈 dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
Skupině Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského loni klesly tržby na 2️⃣3️⃣,3️⃣ miliardy eur (zhruba 585 miliard korun) z 24 miliard eur (603 miliard korun) o rok dřív. Snížil se také provozní zisk EBITDA z 3,6 miliardy eur (zhruba 90 miliard korun) v roce 2023 na loňských 2,6 miliardy eur (65 miliard korun).
Energetické firmy ovládané společností EP Group miliardáře Daniela Křetínského loni vykázaly tržby 34,5 miliardy eur (866 miliard korun), provozní zisk EBITDA byl 5,5 miliardy eur (138 miliard korun). Předběžné neauditované výsledky poskytl mluvčí Křetínského firem 👨 Daniel Častvaj. Meziroční srovnání neposkytl s poukazem na loňské akvizice Křetínského energetických firem.
