Zářijová míra inflace představuje nepříjemné překvapení jak pro Českou národní banku, tak pro většinu ekonomů. V meziročním pohledu totiž dosáhla úrovně 2,6 procenta. ČNB přitom předpokládala, že to budou jen 2,3 procenta, zatímco experti soudili, že nejpravděpodobněji půjde o 2,4 procenta.
Čeští medailisté z Paříže dostanou za medaile odměnu jen necelých 10 milionů korun, v Tokiu to bylo přes 20 milionů. Takřka třetinu odměny od té doby navíc „požrala“ inflace.
Zasedání bankovní rady se blíží a s ním i otázka, co od ČNB čekat. Ta nám tentokrát situaci moc neulehčila. Máme k dispozici prohlášení členů bankovní rady, ale i u nich je patrná jistá nerozhodnost.
Květnová inflace v Česku byla nižší, než se čekalo. Meziročně činila 2,6 procenta, zatímco meziměsíčně stagnovala. V meziročním vyjádření jde o znatelné zpomalení z dubnové úrovně 2,9 procenta. Trh tak nízkou květnovou inflaci nečekal, pročež koruna v reakci oslabila nad 24,70 za euro – do tohoto pásma se vrátila po necelém týdnu.
Evropská centrální banka (ECB) má před sebou ještě dlouhou cestu, než se jí podaří zkrotit inflaci, a musí tak nadále brzdit hospodářský růst, uvedla na blogu banky její prezidentka Christine Lagardeová. Centrální banka ve čtvrtek poprvé po pěti letech snížila úrokové sazby, ale po řadě neuspokojivých údajů o mzdách a inflaci v posledních týdnech se zdržela příslibu dalšího uvolňování měnové politiky.
Dynamika ceny ve výrobě zůstala v dubnu celkově mírná a prozatím nepředstavuje tvorbu inflačních tlaků pro spotřebitelskou inflaci. Ceny v průmyslu vzrostly v meziročním srovnání o 1,4 procenta, zejména vlivem výraznějšího růstu cen energií.
Spotřebitelské ceny v Evropské unii se v dubnu meziročně zvýšily o 2,6 procenta, inflace tak zůstala na březnové úrovni. Ještě před rokem přitom meziroční růst spotřebitelských cen činil 8,1 procenta.
Celková inflace za duben vyskočila na 2,9 procenta v meziročním srovnání, je tedy výrazně výše oproti predikci ČNB i tržním očekáváním. Bankovní radě se tak potvrzuje důvod pro opatrnost ve snižování úrokových sazeb, přičemž uvolňování měnové politiky pravděpodobně zpomalí, píše hlavní ekonom ING David Havrlant.
Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) zlepšila pro letošní rok odhad růstu tuzemské ekonomiky na 1,4 procenta. Pro příští rok očekává růst 2,7 procenta. Inflace podle ní letos klesne na 2,3 procenta, v příštím roce by měla zůstat obdobná, uvádí makroekonomická prognóza, kterou zveřejnila ČBA. V té únorové předpokládala letos růst HDP 1,2 procenta a inflaci 2,7 procenta.
Guvernér České národní banky připustil, že snižování sazeb může pokračovat. Brzy bychom se tak mohli dostat nadohled 5procentní hranici. Pak ale podle guvernérových slov začne být ČNB ostražitější. A není se čemu divit. Boj s inflací totiž není ani zdaleka vyhraný. Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát.
Málokdy v novodobé historii Češi spořili tolik jako loni. Tím překvapivější je, že česká ekonomika se nakonec loni nepropadla až tak, jak se myslelo. Na druhou stranu, tím méně ovšem překvapuje, že inflace nyní zase klesá rychleji – alespoň tedy v porovnání s ještě nedávnými předpoklady.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
