Míra inflace v zemích Evropské unie v lednu vzrostla o 0,1 procentního bodu na 2,8 procenta, uvedl unijní statistický úřad Eurostat. V České republice růst spotřebitelských cen meziročně zvolnil, míra inflace podle údajů Eurostatu klesla o 0,4 bodu na 2,9 procenta. Eurostat pracuje s harmonizovanými údaji, které se používají pro účely srovnání s ostatními zeměmi EU a které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Česká koruna byla podle indexu Big Mac ke konci ledna podhodnocená vůči dolaru o 21,2 procenta. V USA stál jeden Big Mac 5,79 dolaru, zatímco v Česku 109 korun. Teoretický směnný kurz by tak měl být kolem 18,83 koruny za dolar, aktuálně však činí zhruba 24,20 Kč za dolar. Upozornil na to analytik Purple Trading Petr Lajsek.
Lednová inflace v ČR byla vyšší, než drtivá většina analytiků očekávala. Meziročně dosáhla úrovně 2,8 procenta. Předpoklad byl v konsensu analytiků takový, že to budou jen 2,6 procenta.
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 2,8 procenta, inflace tak zpomalila z prosincových tří procenta. Meziměsíčně byly ceny vyšší o 1,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistici ho zveřejnili poprvé, definitivní údaje budou k dispozici ve středu. Podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka by se konečné číslo nemělo lišit od předběžného o víc než 0,1 procentního bodu.
Členové rady České národní rady již ve čtvrtek zasednou, aby letos poprvé projednali nastavení měnové politiky. Očekává se, že základní sazbu sníží o 0,25 procenta, na což radní trhy dostatečně připravili dopředu. Výraznější snížení by nedávalo smysl a příliš by svázalo ruce radních pro další měsíce. I tak ale letos žádné dramatické pohyby sazeb směrem dolů čekat nelze.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Vzepřela se tak tlaku staronového prezidenta Donalda Trumpa, který centrální bankéře opakovaně vyzýval ke snížení sazeb. Naposledy tak Trump učinil minulý týden ve videokonferenčním projevu na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.
Již dnes zveřejní nové nastavení úrokových sazeb americká centrální banka. A za týden totéž Česká národní banka a Evropská centrální banka. Půjde o první nastavení měnové politiky v roce 2025 a také po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci. Jaké scénáře lze očekávat? S jakou inflací aktuálně země bojují? A jak se do rozhodování může promítnout právě nejistota na globálních trzích spojená se staronovým americkým prezidentem?
Ruské ekonomice letos hrozí vlna firemních bankrotů. O výzkumné zprávě moskevského Centra pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy, které je blízké Kremlu, informovala agentura Reuters. Podíl firem s rizikovou mírou zadlužení na celkových příjmech soukromých společností v Rusku se loni zdvojnásobil, vyplývá z analýzy.
Chorvaté jsou ze současného zdražování ve své zemi zoufalí natolik, že v pátek hromadně bojkotovali nákupní centra, obchody nebo i čerpací stanice. Klíčovým viníkem výrazné inflace, momentálně nejvyšší v eurozóně, je ale ve skutečnosti jednotná měna euro. Tedy hlavně s ním integrálně spjatá neexistence nezávislé měnové politiky. Je to varování i pro Čechy, z nichž někteří ještě stále koketují s myšlenkou přijetí eura.
Druhý lednový týden přinesl na finanční trhy další dávku volatility, kterou tentokrát způsobila především makroekonomická data z USA. Klíčovou roli totiž sehrály výsledky inflace, konkrétně indexy CPI a PPI, které rozvířily debaty o dalším vývoji úrokových sazeb. Nejistotu na trzích ještě prohloubily nepředvídatelné kroky Donalda Trumpa v oblasti obchodní politiky, zejména jeho plány na postupné zvyšování cel. Americký index S&P 500 začíná trochu vypadat na hlubší tržní korekci.
Sněmovna dnes schválila růst platů poslanců v letošním roce o 6,9 procenta. Základní plat poslance tak stoupne z loňských 102 400 korun na 109 500 korun. Zvýšení platů tak podle všeho překoná letošní inflaci.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s NBC News pohrozil Íránu bombardováním 💣 a sekundárními cly na íránskou ropu, jestliže Teherán nebude souhlasit s novou jadernou dohodou. „Pokud dohodu neuzavřou, bude bombardování. Bude to bombardování, jaké nikdy předtím neviděli,“ řekl Trump.
Obce a kraje dlouhodobě hromadí peníze 💰 na bankovních účtech a nevyužívají je k investicím. Úspory přitom kvůli nízkému úročení ztrácejí svou reálnou hodnotu, uvedla v analýze hospodaření samospráv Národní rozpočtová rada. Podle ní by pro efektivní využití veřejných peněz bylo vhodné posílit investiční aktivitu obcí a krajů, nebo přepracovat rozpočtové určení daní ve prospěch státního rozpočtu. Na konci roku 2024 úspory obcí a krajů dosáhly 455,4 miliardy korun.
