Poslední rok se průměrná cena nových bytů v Praze téměř nehýbe a drží se mírně nad sto padesáti tisíci korunami za metr. Developeři věří, že se cena brzy opět pohne nahoru. Podle Michaely Tomáškové, výkonné ředitelky společnosti Central Group, to má několik důvodů. Více v novém díle Realitního podcastu.
Pražský trh s nájemním bydlením rychle mění podobu. Přibývají velcí investoři do nájemního bydlení, ať už z ciziny nebo z Česka. Zároveň rychle roste průměrný nájem v novostavbách. Na druhou stranu, zvyšuje se i standard bydlení. To je však obvykle určeno pro mladé lidi na začátku pracovní kariéry. Což znamená, že jde ve většině o malé byty.
Spotřebitelská recese po půldruhém roce končí. Češi překonali dopady inflace a začínají už zase utrácet.
Hrubý domácí produkt Česka ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o 0,4 procenta a mezičtvrtletně vzrostl o 0,1 procenta. Meziroční pokles HDP byl ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a úbytkem zásob, naopak pozitivně působily výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka, uvedl Český statistický úřad ve svém zpřesněném odhadu.
Největší odborová organizace v Česku, Českomoravská konfederace odborových svazů, opět prokazuje, že má jen málo pochopení pro obecnou celospolečenskou shodu. Pro rok 2024 totiž žádá – jak dnes uvedl její předák Josef Středula – razantní navýšení minimální mzdy, a to ze stávajících 17 300 korun na 19 500 korun. Toto navýšení odpovídá 12,7 procenta. Je tedy bezmála dvojnásobné v porovnání s předpokládaným růstem průměrné mzdy, který by podle aktuálního šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky měl v roce 2024 činit 6,4 procenta.
Dnes je to přesně rok a půl od předvečera ruské invaze na Ukrajinu, k níž došlo loni 24. února. Za tu dobu koruna vůči dolaru oslabila o 2,5 procenta, přičemž euro ztratilo 4,4 procenta, plyne z dat agentury Bloomberg platných k dnešnímu popoledni.
Češi rekordně utrácí za své mazlíčky, asi 60 miliard ročně. Za to by se dalo postavit přibližně 400 kilometrů dálnic.
Česko mělo v červnu pátou nejvyšší míru inflace ze zemí OECD, vyplývá ze studie společnosti Utility Bidder, kterou zveřejnila ČTK. Meziroční inflace činila v Česku podle studie 9,7 procenta. Vyšší už v rámci OECD byla pouze v Turecku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. Nejnižší míru inflace naopak v červnu vykazovaly Švýcarsko, Řecko a Španělsko.
Inflace v eurozóně by měla klesat o něco výrazněji, než se předpokládalo. V příštích dvou letech by se však měla dál držet nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. Vyplývá to podle agentury DPA z výsledků průzkumu institutu ZEW mezi 125 odborníky na finanční trh.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci dále zpomalilo na 6,1 procenta z 6,4 procenta v červnu. Uvedl to ve své zprávě Evropský statistický úřad Eurostat. V České republice se inflace snížila o jeden procentní bod na 10,2 procenta, i tak ale zůstává čtvrtá největší v EU. V případě eurozóny statistický úřad potvrdil předchozí rychlý odhad, podle něhož inflace zpomalila na 5,3 procenta z červnových 5,5 procenta.
Vysoká inflace vyhání peníze z kapes běžných Američanů. Slevové akce už nejsou co bývaly, vše je dražší. Dokonce už ani Walmart nepořádá velké výprodeje skladů. Inventura na poli logistiky dodávek a politiky nižších cen u potravin se řetězci oplácí, je ziskovější.
