Meziroční míra inflace na Slovensku v červnu zpomalila na 10,8 procenta z květnových 11,9 procenta, byla tak nejnižší od loňského března. Informoval o tom slovenský statistický úřad. Tempo růstu spotřebitelských cen zvolnilo čtvrtý měsíc v řadě, ještě v únoru inflace činila 15,4 procenta. V České republice už se inflace dostala na jednocifernou hodnotu.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu zpomalil na tři procenta z květnových čtyř procent. Míra inflace klesla už dvanáctý měsíc za sebou a nachází se nejníže od března 2021. Vyplývá to ze zprávy amerického ministerstva práce.
Česká ekonomika bude v letošním roce stagnovat, v příštím roce stoupne o dvě procenta. Mzdy by se reálně mohly začít zvedat už ve druhé polovině tohoto roku. Roční míra inflace dosáhne letos 10,8 procenta, v roce 2024 klesne na 3,3 procenta. Vyplývá to z aktuální prognózy Hospodářské komory ČR, kterou představil její prezident Zdeněk Zajíček.
Majitel dopravní společnosti RegioJet Radim Jančura koupil v době covidu hotel v rakouských Alpách. V loňském roce k němu přikoupil ještě druhý. Jak se mu jeho hoteliérská branže rozvíjí? „Pro mě je to jakýsi koníček,“ říká Jančura v rozhovoru pro newstream.cz. Jeden z hotelů v současnosti prochází rozsáhlou rekonstrukcí, nákup dalšího hotelu je zatím ve hvězdách. Jančura si prostě osahává nový byznysový prostor. Mezitím rozvíjí oblast svého hlavního zájmu, dopravu. A na podzim chystá novou železniční linku na Ukrajinu.
Maloobchodní tržby se v květnu v Česku dále propadly. Vykázaly totiž meziroční pokles o 6,1 procenta. Na poměry letošního roku se ale jedná ještě o celkem solidní výsledek, neboť oproti březnu či dubnu meziroční pokles tržeb zmírnil. Na rozdíl od měsíců února až dubna navíc v květnu nedošlo k meziměsíčnímu poklesu tržeb maloobchodu, což lze vnímat jako pozitivní překvapení.
V Česku právě teď pracuje nejvíce žen v historii. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil ČSÚ. V květnu totiž vůbec poprvé v historii novodobé České republiky, píšící se od roku 1993, dosáhla míra zaměstnanosti žen úrovně 70 procent. To znamená, že letos v květnu právě 70 procent žen z věkové skupiny 15 až 64 let mělo zaměstnání, včetně toho na částečný úvazek, případně zaměstnávalo sama sebe, což se týká třeba podnikatelek nebo živnostnic. Mezi zaměstnané řadí statistici také ty ženy, které jsou na mateřské dovolené, přičemž před nástupem na ni pracovaly.
Tempo růstu spotřebitelských cen zvolňovalo i v červnu a inflace se poprvé od ledna 2022 dostala pod deset procent, uvádí analytici. Na snižování inflace podle nich působí srovnávací základna loňského roku, projevuje se ale i silná koruna a nižší poptávka. V květnu byla inflace 11,1 procenta. Údaje o červnové inflaci zveřejní Český statistický úřad ve čtvrtek.
Polská centrální banka oficiálně ukončila cyklus zpřísňování měnové politiky a v září by mohla přikročit ke snížení úrokových sazeb. Uvedl to guvernér banky Adam Glapiński. Centrální banka předloni v říjnu zahájila zvyšování úrokových sazeb ve snaze omezit inflaci. Ke zvýšení úroků přikročila celkem jedenáctkrát, naposledy loni v září. Od té doby drží základní sazbu na 6,75 procenta.
Květnové meziroční snížení stavební produkce, o kterém informoval Český statistický úřad, se odrazilo také v počtu zahájených výstaveb bytů v Česku. Meziročně klesly o 35 procent oproti rekordnímu loňskému květnu. Počet dokončených bytových nemovitostí meziročně vzrostl o 3,1 procenta, dostavělo se tak 2966 jednotek. Na vině je podle analytiků hlavně ochlazení poptávky po rezidenčních nemovitostech způsobené vysokou mírou úrokových sazeb, inflací a vysokou cenou stavebních prací a materiálu. Odrazuje to řadu investorů a nutí je rezidenční projekty dále odkládat.
Inflace v posledních třech letech v Česku nejvíce zasáhla důchodce, nejméně rodiny s dětmi. Rozdíly jsou ale malé. Rozdílné dopady jsou způsobené různou mírou zdražování u různých typů zboží a služeb a také různým podílem výdajů na jednotlivé typy zboží a služeb u jednotlivých skupin obyvatel. Vyplývá to ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Podle studie mezi lednem 2020 a letošním březnem vzrostly ceny v Česku kumulativně o 33 procent.
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních, a to se ještě dočká tučného inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“. Státu svědčí výrazný růst ziskovosti nejen ČEZ, ale i podniků jako Agrofert – ten hlásí růst zisku o 124 procent, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
