Mlékárně Olma loni vzrostl zisk meziročně o 4,4 procenta na rekordních 215,8 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy skupiny Agrofert, do které Olma patří. Tržby mlékárny zatím zveřejněny nebyly.
Omezení cestování, nedostatek pohonných hmot a propad maďarského forintu přinesl jezeru Balaton za pandemie nemoci covid-19 zvýšenou popularitu, což tam ale vedlo k obrovskému nárůstu cen. Stále lukrativnější byznys u Balatonu znamenal výstavbu nových hotelů, pláží a jachtařských klubů. Posun směrem k bohatším návštěvníkům a divoká maďarská inflace nyní způsobily, že se plážové občerstvení, nemluvě o ubytování, stává u Balatonu pro průměrného Maďara luxusem, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Mnozí místní obyvatelé si už podle něj nemohou dovolit tam bydlet.
Problémy největší automobilky světa jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace změny trhu, inflace, proměn návyků spotřebitelů a neschopnost pružně reagovat může být pro Volkswagen smrtící koktejl, míní The Economist. Stávající automobilové jedničce tak dokonce může hrozit osud finského výrobce mobilních telefonů Nokia, který před lety nedokázal zachytit změnu a s tímto byznysem skončil. Jak velký problém by to znamenalo pro Německo?
Klesající ceny jsou vždy dobrou zprávou pro spotřebitele, ne tak pro celou ekonomiku. Známky deflace jsou v Číně čím dál víc převládající, což zvyšuje tlak na Peking, aby znovu nastartoval růst, anebo riskoval, že upadne do ekonomické pasti, z níž by bylo těžké uniknout, napsal deník The Wall Street Journal.
Zkrocení inflace i veřejného dluhu, k němuž v Česku především vlivem vývoje ve světě a statistických daností dojde v příštím roce, ve skutečnosti snižuje, nikoli zvyšuje, pravděpodobnost, že Česko přijme euro, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Také Pražské vodovody a kanalizace musely loni čelit drahým energiím. Zvýšené náklady ale přenesly na své zákazníky až letos, kdy jim v lednu zvýšily ceny vodného a stočného téměř o pětinu.
Česká ekonomika se v letošním druhém čtvrtletí propadla o něco hlouběji, než se čekalo. Hrubý domácí produkt klesl reálně meziročně o 0,6 procenta, zatímco se počítalo spíše s poklesem 0,5 procenta. Slabší než očekávaný vývoj ekonomiky je tak dalším impulsem pro zintenzivnění debaty ohledně zahájení snižování úrokových sazeb České národní banky, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ekonomika Evropské unie zůstala ve druhém čtvrtletí letošního roku oproti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených dat beze změny. Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,5 procenta. V rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. V prvním čtvrtletí stoupl HDP v EU o 0,2 procenta.
Česká vláda se na snížení inflace podílí jen ze tří procent, srazí ji o čtyři desetinky. Ekonomiku tím přitom ovšem připraví o 82 miliard, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,1 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ekonomika je tak meziročně v poklesu druhý kvartál za sebou.
Spotřebitelské chování a zvyky se mění u Čechů velmi pomalu. Právě to je důvodem, proč se lidé po pandemii vrátili z e-shopů zase zpět do kamenných obchodů. Vítězem současné krize jsou proto retail parky s diskontem a logistika, říká v rozhovoru pro pořad Newstream TV Victory Club Business ekonom, vysokoškolský pedagog a hlavní ekonom DRFG Martin Slaný.
