Čeští poslanci jsou vzhledem k průměrné mzdě placeni lépe než třeba poslanci němečtí nebo rakouští. To však není hlavní důvod, proč by si měli platy zmrazit. Jde o symboliku, když žádají šetření a úspory po zbytku společnosti, nechť jdou příkladem.
Maďarská vláda hodlá postupně zrušit cenové stropy na základní potraviny a hypotéky, jakmile se inflace sníží. Ve státním rozhlase to řekl premiér Viktor Orbán. Míra inflace v Maďarsku v únoru poprvé po více než roce klesla, byla však nejvyšší v Evropské unii. Ohledně rušení cenové regulace Orbán ale nezmínil žádný časový harmonogram, uvedla agentura Reuters.
Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 mezičtvrtletně klesla o 0,4 procenta a meziročně stoupla o 0,3 procenta. HDP za celý rok stouplo o 2,5 procenta. Zpřesněné údaje za daná období dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Česko letos čeká mírná recese, hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta a země se bude potýkat s vysokou inflací, která bude činit 13 procent. Uvádí to zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Zpráva Česku také doporučuje rozpočtovou konsolidaci. Podle Fialy chce vláda ročně snižovat strukturální deficit o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard korun.
Česká národní banka ponechala sazby na úrovni sedmi procent. Podle členů rady tak zatím nehrozí utrhnutí mzdově-inflační spirály, ale inflace zatím neklesá dostatečně razantně, aby bylo možné sazby snížit. „Rozhodnutí to je očekávané. Cokoli jiného by vyvolávalo víc otázek než odpovědí,“ myslí si bývalý člen rady České národní banky Lubomír Lízal.
Velikonoce roku 2023 budou suverénně nejdražší v historii. Důvodem je všeobecná inflace, jež se kromě energií či bydlení silně projevuje také v případě další nezbytné položky, totiž potravin. Cena „velikonočního nákupního košíku“ vzrostla oproti loňskému roku o více než třicet procent (viz tabulka níže). Takové meziroční zdražení nepamatujeme od 90. let, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Česká národní banka dnes rozhodne o svých úrokových sazbách. Tlaky na růst sazeb v posledních týdnech kvůli hrozící bankovní krizi opadly. Přesto existuje možnost, že právě nyní ČNB sazby zvedne. Důvody? Relativně vysoké nárůsty mezd v prvních měsících roku a skutečnost, že jádrová inflace zpomalila pokles.
Velká Británie zažehnala zeleninovou krizi. Ještě před pár týdny tam některé řetězce prodávaly okurky a rajčata na příděl, dovoz vázl. Nyní je všeho dost a díky velké konkurenci obchodníků musí řetězce držet ceny nízko. Tak nízko, že Češi mohou Britům tiše závidět.
Vládní hnutí STAN navrhuje zvýšení základní sazby DPH ze stávajících 21 na 23 procent. Samozřejmě, zaštiťuje se snahou o ozdravení veřejných financí. Samozřejmě, daňové inkaso veřejných rozpočtů by se tím zvýšilo. Ovšem za cenu dalšího přilití oleje do inflačního kotle, píše v článku pro Newstream Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Už uplynul nějaký ten čas od okamžiku, kdy jste si domů přivezli nového plechového kamaráda. Na začátku jste mu sjednali všechna možná pojištění, protože nové auto je nové auto, kdo by chtěl riskovat, že do něj bude muset brzy zase investovat nemalé peníze. Jak ale plyne čas, možná si říkáte, že třeba takové havarijní pojištění je zbytečné. Je to vážně tak?
Během posledního tři čtvrtě roku nebylo pro investory jiného tématu než inflace a zvedání úrokových sazeb. Jiná témata jako hospodářské výsledky firem, energetická tranzice, stárnutí populace, vyčerpání růstu HDP v západních zemích a mnoho dalších přestala prakticky existovat.
