Milovníci kofeinu si budou muset sáhnout hlouběji do kapsy. Burzovní ceny kávy tento týden překonaly dosavadní rekord z roku 1977. Jen letos se téměř zdvojnásobily.
Z geopolitiky přicházejí po delší době pro trhy dobré zprávy. Kdyby se k tomu našla cesta z války na Ukrajině, byl by to skutečně pozitivní nabídkový šok pro světovou ekonomiku.
Původní schválený schodek státního rozpočtu na letošní rok ve výši 252 miliard korun byl sice meziročně o 43 miliard nižší, přesto neodpovídá příznivější ekonomické situaci.
Domácnosti v příštím roce ušetří celkově za plyn i elektřinu běžně až osm tisíc korun, obecná inflace i díky tomu zůstane v blízkosti úrovně cenové stability. A to i přes dnes oznámený nárůst ceny regulované složky energií.
Termínové kontrakty na kávu arabica dnes na newyorské burze vystoupaly na nejvyšší úroveň od roku 1977. V letošním roce přidaly už takřka sedmdesát procent. Stěžejním důvodem dramatického nárůstu je obava z nedostatku kávy v důsledku špatné sklizně kávových zrn. Obavu tedy ve své podstatě stupňují letošní teplotní extrémy a či extrémně silné deště v zemích typu Brazílie nebo Vietnamu, které globálně představují dvě hlavní pěstitelské velmoci. Tyto extrémy ničí úrodu, což ohrožuje celkovou světovou produkci kávy. Vývoj cen na burze tuto obavu odráží.
Ceny potravin v Rusku stále dramaticky rostou. Jen máslo od prosince loňského roku zdražilo o třetinu. Slunečnicový olej a zelenina patří k dalším položkám, které zaznamenávají pokračující růst cen. Ruská centrální banka minulý měsíc zvýšila úrokové sazby na 21 procent, což je nejvyšší úroveň za více než 20 let, ale vysoké sazby zatím inflaci nesnížily. K situaci se vyjádřil i prezident Vladimir Putin, který popřel, že by Rusko vyměnilo máslo za zbraně. Z růstu cen viní šéf Kremlu „nepřátelské země“.
Nejbližší zasedání ECB je sice na programu až 12. prosince, rétorika jednotlivých centrálních bankéřů však značí, že uvnitř Rady guvernérů dochází k zásadnímu mentálnímu posunu. Zatímco ještě před létem byla hlavní obavou centrální banky setrvačná inflace, nyní je problémem číslo jedna slabý hospodářský růst v eurozóně, který může naopak přinést dodatečné desinflační tlaky.
Česká inflace podle harmonizované metodiky EU dosáhla v říjnu tří procent. Jádrová harmonizovaná inflace je dokonce na čtyřce. Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii zrychlil na 2,3 procenta ze zářijových 2,1 procenta.
Vývoj výrobních cen v zemědělství naznačuje, že zdražování potravin v příštích měsících zrychlí, shodli se oslovení analytici. S ohledem na vývoj výrobních cen v ostatních sektorech ale neočekávají, že by se vrátila plošná vysoká inflace z minulých let. Údaje o vývoji cen výrobců zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), předznamenávají budoucí vývoj spotřebitelských cen.
Viceguvernérka Eva Zamrazilová považuje oslabení koruny za dostatečný důvod k zastavení snižování úrokových sazeb.
Putinovy výdaje na válku se stále více odrážejí v podobě prudce rostoucích cen zboží denní potřeby v Rusku.
Finsko plánuje 📈 zvýšit výdaje na obranu do roku 2029 na nejméně tři procenta svého HDP a odstoupit od celosvětové úmluvy o zákazu protipěchotních min v reakci na rostoucí vojenskou hrozbu ze strany Ruska. O dnešním oznámení finské vlády informuje agentura Reuters.
