O kolik a kdy letos mimořádně znovu kvůli inflaci vzrostou penze, bude mít ministerstvo práce jasno v únoru. Navýšení by se mohlo u průměrného starobního důchodu pohybovat od léta podle nynějších očekávání v průměru od 750 do 1000 korun. Záviset bude hlavně na lednovém růstu cen.
V Německu nyní poprvé od roku 2009 ceny rezidenčních nemovitostí klesají. Ve Švédsku dochází ke splasknutí pandemické realitní bubliny, neboť předlužené domácnosti jsou lapeny v pasti náhle zvýšených úroků. míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Největší kryptoměna bitcoin dnes vystoupala nad úroveň 21 tisíc dolarů (přes 465 tisíc korun). Kryptoměna posiluje díky optimismu, že inflace ve Spojených státech dosáhla vrcholu a bitcoin svého dna, napsala agentura Bloomberg.
Zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami může v příštích letech způsobit, že globální dlužníci budou mít dodatečné náklady na obsluhu dluhu až 8,6 bilionu dolarů (190,3 bilionu korun). Vyplývá to z odhadu agentury S&P Global. Agentura dodala, že svět je ohrožen krizí, protože vlády, domácnosti a finanční instituce se zadlužují, což by mohlo do roku 2030 zvýšit celkovou zadluženost na 366 procent hrubého domácího produktu.
Největší americká banka JPMorgan Chase v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila zisk meziročně o šest procent na 11 miliard dolarů (zhruba 245 miliard korun). Zisk jejího předního konkurenta Bank of America vzrostl o dvě procenta na 6,9 miliardy dolarů (153 miliard korun), zatímco bance Citigroup zisk o 21 procent klesl a činil 2,5 miliardy dolarů (55 miliard korun). Oznámily firmy.
Hrubý domácí produkt (HDP) Británie se v listopadu proti předchozímu měsíci překvapivě zvýšil o 0,1 procenta, přispělo k tomu i mistrovství světa ve fotbale. Oznámil to britský statistický úřad. Snížila se tak pravděpodobnost, že britská ekonomika už loni vstoupila do recese. Vyhlídky na letošní rok však podle analytiků zůstávají nepříznivé.
Míra inflace v Argentině v prosinci činila 94,8 procenta, a zvýšila se tak z listopadových 92,4 procenta. Informoval místní statistický úřad. Argentina má pátou nejvyšší inflaci na světě, prosincové tempo růstu bylo nejrychlejší od roku 1991.
Spotřebitelské ceny na Slovensku v průměru za celý loňský rok stouply o 12,8 procenta. To je nejvíce od roku 1993, kdy inflace v zemi při mírně odlišné metodice výpočtu překročila 23 procent. Jen za loňský prosinec meziroční míra inflace zůstala na listopadové hodnotě 15,4 procenta, což znamená na více než 22letém maximum, uvedl slovenský statistický úřad.
Maloobchodní tržby loni v listopadu klesly reálně meziročně o 8,7 procenta. Propad tak předčil drtivou většinu expertních odhadů. Český statistický úřad navíc revidoval údaj k maloobchodním tržbám za měsíc říjen 2022. Podle revidovaných dat klesly v desátém loňském měsíci tržby maloobchodu o 9,9 procenta. To je nejvíce minimálně v celém tomto tisíciletí, dokonce více než kdykoli během pandemie, kdy přitom byla podstatná část kamenných obchodů zavřená. Ještě nikdy v historii zveřejněné časové řady se nestalo, že by se maloobchodní tržby dva měsíce po sobě propadly tak mohutně jako v říjnu a listopadu 2022.
Od července je Jan Frait podruhé členem bankovní rady ČNB. Poprvé do ní na šestileté funkční období nastoupil už v roce 2000. Letos v únoru se stane viceguvernérem. „Žijeme v době inflačního šoku,” říká Frait. Podle něj není žádné optimální řešení, jak s růstem cen rychle zatočit. Hraje tu moc vlivů, například ceny energií jsou nyní naprosto nepředvídatelné. „Nemáme klasickou inflaci, kdy by rostlo víceméně všechno.” Česko se podle něj letos dostane do mírné, asi jednoprocentní recese. Přesto prý není důvod „pro katastrofické scénáře o prudkém poklesu produkce nebo razantním růstu nezaměstnanosti”.
Vláda zvažuje zavést opět jen dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH), letos chce přinést návrh důchodové reformy a pracovat na snížení rozpočtového deficitu v příštím roce. A to i díky tomu, že letošní rok by měl být po tom loňském přece jen klidnější. „Teď chceme pokračovat v tom, abychom udrželi nižší ceny energií a dlouhodobě je dokázali zachovat. Od toho se odvíjí to, co musíme dělat v Česku se zastropováním cen. Možná nic, protože to bude fungovat. Možná strop ani nebude do budoucna potřeba,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro ČTK.
