Zářijová míra inflace představuje nepříjemné překvapení jak pro Českou národní banku, tak pro většinu ekonomů. V meziročním pohledu totiž dosáhla úrovně 2,6 procenta. ČNB přitom předpokládala, že to budou jen 2,3 procenta, zatímco experti soudili, že nejpravděpodobněji půjde o 2,4 procenta.
Inflace v Česku činila v srpnu meziročně 2,2 procenta. Analytici přitom čekali její zmírnění z červencové úrovně 2,2 procenta ke dvouprocentní úrovni inflačního cíle ČNB. Koruna v reakci na zveřejnění údajů přechodně zpevnila pod psychologickou hranici 25 korun za euro, plyne z dat agentury Bloomberg. Výraznější než očekávaná inflace totiž zvyšuje pravděpodobnost pomalejšího dalšího snižování základní úrokové sazby ČNB, které by zvýšilo atraktivitu koruny v očích investorů.
Americká ekonomika zdravá. Údaje o zaměstnanosti z posledních měsíců jsou signálem měkkého přistání, nikoli recese, uvedla ministryně financí USA Janet Yellenová.
Ministerstvo financí apeluje, že vývoj rozpočtových deficitů se má očišťovat o inflaci. Proti tomu nelze nic moc namítat. I když pokud bychom pak měli být v očišťování opravdu důslední, je třeba deficity očistit také o makroekonomický vývoj, respektive o tu jeho část, kterou vláda nemohla objektivně ovlivnit.
Češi v červenci utráceli více, než se čekalo. Tržby maloobchodu narostly výrazněji, než se předpokládalo, jak v porovnání s loňským červencem, tak ve srovnání s letošním červnem, tedy meziměsíčně. Meziročně nárůst činil 4,5 procenta, když se čekal nárůst 3,9 procenta. Meziměsíčně zase šlo o 0,7procentní vzestup, když mnozí analytici mínili, že nebude ani poloviční.
Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta na 45 854 korun. Při zohlednění inflace vzrostla o 3,9 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezikvartálně byla průměrná mzda po očištění o sezonní vlivy vyšší o 1,4 procenta.
Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček.
Český statistický úřad v pátek zpřesnil svůj předběžný odhad meziročního růstu české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí. Přidala podle něj reálně 0,6 procenta, zatímco podle předběžného červencového údaje to mělo být jen o 0,4 procenta. Mezikvartální statistika se nemění. ČSÚ potvrzuje vzestup ekonomiky mezi prvním a druhým letošním čtvrtletím o 0,3 procenta.
Potraviny v Česku jsou stále o desítky procent dražší než během roku 2021, tedy před nástupem inflační vlny. Klesají nyní nejrychleji v EU, neboť předtím stoupaly v rámci EU výrazně nadprůměrně.
Olympijským medailistům z Paříže Česko za umístění na stupni vítězů vyplatí celkem 9,6 milionu korun. Prostředky půjdou ze státního rozpočtu, vyplatí je Národní sportovní agentura.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl.
Vláda rozšířila vnitrostátní sankční seznam o dvojici spojenou s ruskou GRU. Na seznam přibyli běloruská novinářka Natalia Sudlianková a agent GRU Alexej Šavrov, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Pražská burza oslabila. Index PX klesl o 0,58 procenta na 2102,97 bodu. Téměř všechny hlavní emise burzy ztrácely, eventuálně stagnovaly. Akcie ČEZ zlevnily o 0,61 procenta na 1150 korun a akcie Komerční banky o 0,89 procenta na 1113 korun. Nejvýraznější propad postihl cenné papíry výrobce dronů Primoco UAV, které odepsaly 1,15 procenta na 860 korun.
