Akciové trhy mají za sebou chaotický týden, který se nesl v duchu zpřísňování měnových politik jejich autoritami. Americká, britská ale překvapivě i švýcarská centrální banka sáhly ke zvýšení úrokových sazeb. To je špatná zpráva pro akcie, které zažily nejhorší týden srovnatelný s nejslabšími týdny v roce 2020, kdy svět zasáhla koronavirová pandemie s obřími ztrátami na životech.
Cena plynu pro evropský trh se od pondělí zvýšila zhruba o 70 procent, surovina se nyní prodává za více než 140 eur (3465 korun) za megawatthodinu. Ruský velvyslanec při Evropské unii Vladimir Čižov podle agentury RIA Novosti řekl, že přetrvávající problémy s opravou zařízení pro kompresorové stanice by mohly vést k tomu, že Rusko zcela zastaví plynovod Nord Stream 1. Ten je přitom hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU.
Inflace 70 procent je podle Turků jen papírová. Ve skutečnosti je nárůst cen podle místních daleko rychlejší, což se týká zejména cen pohonných hmot a nájmů. Ty jen za poslední rok vystřelily na troj- i čtyřnásobek. Pro srovnání: v Česku benzin a nafta podražily „jen“ o necelou polovinu, nájmy se na mnoha místech dokonce snížily kvůli pandemii. A co je horší: problémy se začínají podepisovat na turistickém ruchu, který je pro Turecko významným zdrojem příjmů.
Vůči inflaci není imunní nikdo, ani ti nejbohatší. Nejvíc zdražování luxusního zboží pociťují bohatí obyvatelé Hongkongu, naopak v New Yorku nárůst cen luxusního zboží není tak razantní, jak je tomu u toho běžného, píše server CNBC.
V květnu došlo k meziročnímu růstu cen průmyslových výrobců o astronomických 27,9 procenta. Nejvíce se zvýšily ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Téměř 40procentní nárůst cen zemědělských výrobců předznamenává další zdražování potravin.
Zlato je vykreslováno jako bezpečný přístav v dobách nejistoty a inflace zvlášť. Takto jej prodejci nabízejí i drobným klientům. V posledním kvartále přitom cena zlata klesla o více než pět procent.
Americká centrální banka (Fed) zvýšila základní sazbu podle očekávání analytiků o 0,75 procentního bodu, tedy do pásma 1,50 až 1,75 procenta. Banka to oznámila na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zvýšení základního úroku je největší od roku 1994. Důvodem zvýšení je zejména rychlý růst cen a v posledních týdnech i situace na finančních trzích. Podle šéfa Fedu Jeromeho Powella se další zvýšení dá očekávat na červencovém zasedání Fedu, uvedla agentura Bloomberg.
Uplynulý týden byl krvavou lázní nejen na kryptoměnách a akciích, ale také na trhu s vládními dluhopisy. ECB nyní oznámila, že urychlí práce na mechanismu, který zmírní rozdíly ve výnosech dluhopisů chudších a bohatých zemí.
S výjimkou jablek a vepřové kýty bez kosti za poslední rok zdražily všechny druhy základních potravin, které Český statistický úřad podrobně sleduje. V případě některých potravin však došlo k tomu, že cena, za které je prodávají obchody, zejména řetězce, vzrostla dramaticky více než cena výrobní. Jedná se hlavně o kuře, máslo, vejce a mouku.
Rostoucí úrokové sazby stanovené americkou centrální bankou se už promítají do vyšších nákladů na financování bydlení a dále tlumí realitní poptávku. Podle jednoho z největších hráčů na světovém realitním trhu, společnosti Hines, se tak realitní boom v USA zastavil a ceny nemovitostí již začaly klesat, píše agentura Bloomberg. Evropa by měla nastavený trend následovat.
Měsíc uplynul od společného prohlášení ministerstev financí a zdravotnictví, která oznámila shodu nad valorizací pojistného za státní pojištěnce. „Makroekonomovo srdce tehdy zaplesalo. Šlo by o první normu současné vládní koalice, kterou se snaží splnit něco smysluplného ze svého programu,“ píše v komentáři pro Newstream Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank. A zachrání návrh české zdravotnictví? Spíš ne, míní Sobíšek.
